Javoříčské jeskyně můžete navštívit i v zimním období. Najdete v nich Dóm gigantů i Damoklův meč

8. únor 2023

Proslulé Javoříčské jeskyně se nacházejí nedaleko hradu Bouzova na Olomoucku. I když to zdaleka nejsou největší jeskyně u nás, patří rozhodně k nejkrásnějším, minimálně co se krápníkové výzdoby týče. To potvrzují jak jeskyňáři, tak návštěvníci. Ti si mohou podzemní prostory prohlédnout i v zimě.

V Javoříčku vítají v jeskyních návštěvníky od ledna do března dvakrát denně. Velkým zpestřením takové prohlídky jsou spící obyvatelé jeskyní, tedy netopýři a vrápenci, kteří si pro své zimování vybrali místa přímo nad návštěvnickou trasou. Jak se zdá, přítomnost lidí jim nijak nevadí a podle pravidelných sčítání jejich počet v javoříčských jeskyních utěšeně roste.

Podle vedoucího správy Javoříčských jeskyní Martina Koudelky je právě zima pro návštěvu podzemních prostor ideální. „Teď mají tyto jeskyně neopakovatelnou atmosféru. Kromě toho mají průvodci na návštěvníky víc času než v létě a lidé si tak mohou prohlídku lépe vychutnat.

Dílo potoku Špraňku

Krajina kolem Javoříčka patří do soustavy krasu, který se vine od Litovle na Olomoucku až po Konici na Prostějovsku a pravděpodobně pokračuje i dál do Drahanské vrchoviny k Moravskému krasu. Jeskyně vznikly v ostrůvku devonských vápenců v masivu vrchu Špraněk.

Podle jedné z teorií je vytvořil během milionů let stejnojmenný potok, který dodnes teče a místy se i ztrácí v podzemí na úpatí kopce. Zanechal po sobě rozsáhlou soustavu dutin a jeskyní, která doposud není zcela prozkoumána. Zatím bylo objeveno přes šest kilometrů jeskyní a další objevy jsou prý na spadnutí.

Nejznámějším útvarem a symbolem jeskyní je přes dva metry vysoká sintrová záclona, která podsvícená barevným světlem vypadá jako skutečná látka. Nachází se v nich také hrozivý stalaktit zvaný Damoklův meč, který měří dva metry a dvacet centimetrů.

Unikátní záclona je skutečně dílem přírody, tedy vody a vápence

Jeskyňáři stále objevují nové prostory

Historie objevování Javoříčských jeskyní není tak stará, byť už od 19. století byly na Špraňku známé a přístupné jeskyně Svěcená díra a propast Zátvořice. V roce 1936 se jeskyním na Špraňku začal věnovat místní revírník Vilém Švec, který společně s přáteli začal s průzkumem Svěcené díry.

Výkopy odhalily nejprve propast a poté i další jeskynní systém. Objevení mohutného Dómu gigantů, Suťového dómu a dalších prostor horního patra Javoříčských jeskyní umožnilo prokopání pohodlnější chodby na povrch a zpřístupnění jeskyní. K tomu došlo 15. května 1939, kdy byly poprvé otevřeny pro veřejnost.

Dóm gigantů

Průzkum jeskyní pokračoval i po druhé světové válce, která se neblaze zapsala do historie Javoříčka, neboť na konci války nacisté obec vypálili a její obyvatele povraždili. Jeskyňáři objevili část středního patra systému a na počátku 60. let se podařilo rozšířit prohlídkovou trasu o další prostory. Výzkum pokračuje i dnes a jeskyňáři už dokázali zmapovat další stovky metrů javoříčského podzemí.

Spustit audio