Jindřich Šimon Baar: Letní farář. Vtipný příběh o tom, jak těžké je být farářem na konci světa, kde dobrou noc nedávají už ani lišky
Poslechněte si o nešťastném konci mise faráře Johanna Glückseliga v zapadlém koutě německého Pošumaví. Přišel zcela nečekaně o jednom Velkém pátku, při pohřbu největšího dobrodince chudičkého kostela.
„Na to si tedy vzpomínal farář Glückselig a počítal v duchu léta, která od té památné chvíle uplynula. Stála před ním jako vojáci v řadě a spokojeně je přehlížel. Viděl se, jak sem přišel tenký, suchý a bledý jako smrt. Slyšel, jak kostelnice spráskla nad ním leknutím ruce a řekla upřímně: „Ježíši! Učiněný kostlivec! Do rakve vás položiti!“ Trvalo to hezky dlouho, než se mu kůže odloupla od kostí a než se naučil jisti sýr, ředkev a hlavně proslulý německý šmárn, ale pak měl vyhráno. Záhy přišel na chuť černému pivu, naučil se šňupat brisilový tabák a před spaním si zvykl na kalíšek jalovcové vodičky. Tváře mu osmahly, nos zčervenal a před ním klenulo se rok od roku mohutnější bříško, takže už neběhal jako kamzík po roztroušených samotách na příkrých stráních. V krku počalo mu zvolna pískati, dech se krátil a pod krkem ukázalo se slušné volátko, jež rostlo s bříškem o závod.“
Povídka Letní farář z roku 1925 vyšla například ve výboru s názvem Hrnčená bába a jiné povídky v Československém spisovateli v roce 1983.
Povídkář Jindřich Šimon Baar
Jindřich Šimon Baar (1869-1925) byl rozeným povídkářem. Napsal jich desítky. Při jejich psaní vycházel ze situací a prostředí, které znal, nebylo třeba příliš fabulovat, stačilo věrně popisovat a vhodně pointovat. Baar jako rodák z Klenčí pod Čerchovem znal dobře chodský venkov, jeho zvyklosti a danosti, jeho sociální problémy, jako kněz se pohyboval v prostředí katolické církve, které také dobře poznal, kritizoval některé zažité církevní pořádky, vnímal tragiku kněžského života, který v mnoha případech deformoval lidskou přirozenost kněží. To vše mu bylo inspirací při jeho tvorbě. Za jeho života vyšly například tyto povídkové soubory: Nalezeno na cestě všedního života (1901), Několik povídek (1906), Mžikové obrázky (1909), Milovati budeš (1910), V různých barvách (1910), Ptáci (1910), Z duchovní správy (1911), Skřivánek a jiné povídky (1912), V temných barvách (1916).
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.