Jiřina Fikejzová - jméno, které bude v české hudbě vždy synonymem kvality

České populární hudbě dala více než dvě stovky písňových textů, v textařské branži patřila k těm nejuznávanějším. Jiřina Fikejzová se narodila v roce 1927 v Lomu u Mostu. Vystudovala psychologii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a také hrála na housle a na klavír. Během padesátých let se hodně věnovala sportu, ale hudba zvítězila. Uplatnila se v hudebním vydavatelství Supraphon jako dramaturgyně a psala texty, pracovala pro pražské Divadlo hudby i pro Československou televizi a Československý rozhlas.

Za svoji textařskou práci získala celou řadu domácích ocenění. Jiřina Fikejzová zasedala i v odborných porotách domácích i zahraničních hudebních festivalů.

Sama o sobě kdysi řekla: „Psaní mi jde zvolna, vůbec ne zlehka, s každým textem se dost trápím. Ale má to výhodu, že se za ně ani po letech nemusím stydět. A to se vyplatí." Tak pracovala Jiřina Fikejzová, autorka nesmrtelných a v remixech znovu uváděných písní jako Sedm dostavníků, Massachusetts, Malý vůz nebo písní Chci zapomenout, Dominiku, Do zvonů bije čas, Každý jednou velkou lásku potká, Mně se líbí Bob, Za rok se vrátím, Máma, To mám tak ráda, Řekni, kde ty kytky jsou a řady dalších. A právě posledně jmenovaný text u nás už zlidověl, vždyť se hraje i u táboráků. A to je pro textaře ta největší pocta.