Josef Fousek: Hymna českého důchodce
Josef Fousek je spisovatel, básník, textař, písničkář a fotograf. Je také autorem mnoha citátů, například: „Mládí trvá tak dlouho, než si člověk přizná, že je starý."
Kdykoli se setkáte s písničkářem Josefem Fouskem, musíte obdivovat jeho vitalitu. Odjakživa měl toulavé boty. A každá cesta, i ta nejkratší, třeba jen z Kladna na Křivoklát, byla pro něj takovým dobrodružstvím jako pro jiné cesta kolem světa. Na každém kroku, i tam, kde jiní vnímali jen šedou nudu, zažíval pestrobarevné příběhy, o kterých pak vyprávěl všude, kde se našel alespoň jeden posluchač. Anebo o nich zpíval nebo psal texty pro jiné. Třeba pro Milušku Voborníkovou Píseň pro všechny nebo Poslední bál, Jak roků přibývá pro Dalibora Jandu nebo Zázemí pro Karla Zicha. Je také autorem básně Až mě andělé. Tenhle v našich končinách známý text z roku 1981, kdy se léčil v plicním sanatoriu v Tatrách, však posluchači nedávají do souvislosti s Josefem Fouskem, ale s Petrem Spáleným, který ho zhudebnil a i nazpíval. Text vznikl ve zdravotně velmi dramatických chvílích autorova života, což se projevilo v jeho neobyčejné upřímnosti.
Josef Fousek nazývá svá vystoupení „zpověď Josefa Fouska“. Má rád Šumavu a klatovské divadlo. Napsal už 34 knih a v jednom ze svých nedávných rozhovorů řekl: "Lidé mi vyčítají, že se v mé knize neustále opakují láska, věrnost, čest, pravda, spravedlnost, soucit, laskavost. Já to dělám úmyslně, protože mám strach, aby se na tato krásná slova nezapomnělo."
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
