Josef Holeček: Jak bývalo U Pinkasů. Vzpomínka na slavnou pražskou restauraci, kam chodil na plzeňské i Palacký
V rozhlasové dramatizaci z roku 1978 účinkují Vlastimil Brodský, Miroslav Moravec a Ladislav Trojan.
Už od roku 1843 existuje jedna z nejslavnějších pražských hospod restaurace U Pinkasů. Právě v tomto roce si nechal krejčí Jakub Pinkas přivést do Prahy nové pivo, které začali vařit v Měšťanském pivovaru v Plzni. Byl jím okouzlen, stejně jako jeho přátelé z řad ctihodných Pražanů, a tak krejčí Pinkas pověsil svoji původní živnost na hřebík a založil hospodu.
V 70. letech 19. století do ní zavítal i vypravěč příběhu, mladý muž, který tam zašel se svým kamarádem, aby poprvé ochutnali ono slavné plzeňské, které jim nikoli nalil, ale natočil starý pan Pinkas.
„To je plzeňské. Pili jste už někdy plzeňské?“
„Nepili, nepili.“
„ A pili-li jste, byla to ředina jakási, ale ne pinkasovské. Važte si dnešního dne, do smrti ho vzpomínejte.“
„ No, to je lahoda.“
Autorovu vzpomínku na návštěvu slavné pražské staročeské restaurace U Pinkasů, do níž později chodili na pivo i herci Zdeněk Štěpánek, Ladislav Pešek nebo pánové Voskovec a Werich s přítelem Ježkem, najdeme v memoárech Pero, které vyšly poprvé v roce 1924.
Josef Holeček
Před 170 lety, 27. února 1853, se v jižních Čechách narodil spisovatel, novinář a překladatel Josef Holeček. Pocházel ze starého selského rodu, sám ale na gruntě nezůstal.
Studoval v Písku, v Českých Budějovicích a nakonec na reálném gymnáziu v Táboře. Zajímala ho historie a literatura. Naučil se finsky, aby mohl přeložit slavný finský epos Kalevala. Miloval Slovany a vše slovanské, v 70. letech 19. století působil jako dopisovatel Národních listů ve válce na Balkáně, v 80. letech navštívil Rusko. Od roku 1895 až do své smrti v březnu 1929 žil na pražském Smíchově. A právě tady napsal i svoji nejslavnější a také nejrozsáhlejší knihu, desetidílnou (nedokončenou) románovou kroniku Naši, v níž popisuje život ve svých rodných Stožicích na Strakonicku v 19. století. Na Smíchově napsal i své paměti, které vyšly v roce 1924 pod názvem Pero. Ulice, v níž kdysi spisovatel dlouhá léta žil a tvořil, se jmenuje Holečkova. A to už od roku 1923, kdy tak byla pojmenována zřejmě při příležitosti autorových 70. narozenin. Josef Holeček tak celých šest let až do své smrti v roce 1929 žil v ulici, která nesla jeho jméno. Pohřben je na vinohradském hřbitově.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
