Judita Čeřovská: Akropolis, adieu

3. listopad 2023

Jednou z našich nejúspěšnějších zpěvaček na export byla svého času Judita Čeřovská. Zasloužil se o to nejen její podmanivý projev a plnokrevný ženský šarm, ale také vrozený talent a výborná pěvecká technika.

Byla výjimečnou českou zpěvačkou. Patřila k našim předním interpretkám takzvaného středního proudu a měla mimořádně krásný hlas temné a syté barvy. Jmenovala se Judita Čeřovská. Je považována za jednu z největších pěveckých legend československé populární hudby 20. století. Mnohem populárnější než doma se stala v německy mluvících zemích. V bývalé Spolkové republice Německo koncertovala pravidelně a měla i své stálé televizní pořady. Co bylo původně problémem, ukázalo se být později výhodou. Judita totiž pocházela ze smíšeného manželství, otec byl Čech a matka rodilá Němka. Judita prožila dětství v Mostě, kde po zabrání Sudet Němci zůstala se svou babičkou a chodila do německé školy. Rodiče se odstěhovali do Řevnic u Prahy a všichni se sešli až později.

Úspěch Juditu Čeřovskou však provázel nejen v Německu, ale také v celé Evropě a mohla se stát i hvězdou zámoří. Společně s Karlem Gottem, Hanou Hegerovou a Josefem Lauferem totiž vystupovala na světové výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu. Američtí hudební manažeři jí prý nabízeli zajímavá angažmá v zámoří, ale všechny nabídky nakonec z rodinných důvodů odmítla. K úspěchu Judity Čeřovské vždy přispíval osobní šarm, přirozená noblesa a profesionální důslednost. Byla považována za velmi atraktivní a půvabnou ženu s velice podmanivým hlasem. Hodně spolupracovala s českou textařkou Jiřinou Fikejzovou, která pro ni otextovala i známou píseň Akropolis, adieu. Judita Čeřovská ji natočila v roce 1973.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.