Judita Čeřovská: Akropolis, adieu
Jednou z našich nejúspěšnějších zpěvaček na export byla svého času Judita Čeřovská. Zasloužil se o to nejen její podmanivý projev a plnokrevný ženský šarm, ale také vrozený talent a výborná pěvecká technika.
Byla výjimečnou českou zpěvačkou. Patřila k našim předním interpretkám takzvaného středního proudu a měla mimořádně krásný hlas temné a syté barvy. Jmenovala se Judita Čeřovská. Je považována za jednu z největších pěveckých legend československé populární hudby 20. století. Mnohem populárnější než doma se stala v německy mluvících zemích. V bývalé Spolkové republice Německo koncertovala pravidelně a měla i své stálé televizní pořady. Co bylo původně problémem, ukázalo se být později výhodou. Judita totiž pocházela ze smíšeného manželství, otec byl Čech a matka rodilá Němka. Judita prožila dětství v Mostě, kde po zabrání Sudet Němci zůstala se svou babičkou a chodila do německé školy. Rodiče se odstěhovali do Řevnic u Prahy a všichni se sešli až později.
Úspěch Juditu Čeřovskou však provázel nejen v Německu, ale také v celé Evropě a mohla se stát i hvězdou zámoří. Společně s Karlem Gottem, Hanou Hegerovou a Josefem Lauferem totiž vystupovala na světové výstavě EXPO 67 v kanadském Montrealu. Američtí hudební manažeři jí prý nabízeli zajímavá angažmá v zámoří, ale všechny nabídky nakonec z rodinných důvodů odmítla. K úspěchu Judity Čeřovské vždy přispíval osobní šarm, přirozená noblesa a profesionální důslednost. Byla považována za velmi atraktivní a půvabnou ženu s velice podmanivým hlasem. Hodně spolupracovala s českou textařkou Jiřinou Fikejzovou, která pro ni otextovala i známou píseň Akropolis, adieu. Judita Čeřovská ji natočila v roce 1973.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.