K sedmdesátinám Jiřího Fišera
11. února tohoto roku oslavil kulaté životní jubileum Jiří Fišer, špičkový houslista, houslový pedagog a skladatel se vztahem k Plzeňsku, Rokycansku a k českému folkloru.
Rodinné a „folklorní“ kořeny
Narodil se v Rokycanech 11. února 1956. Na tamní Lidové škole umění dostal základy houslové hry u Jiřiny Vonáskové a Jaromíra Šmída, na plzeňské konzervatoři byl ve třídě Miloše Macháčka a na HAMU v Praze u Antonína Moravce. Ve svých patnácti letech se stal členem muziky tehdejšího Souboru písní a tanců ODPM v Rokycanech (dnešní Rokytky) a brzy nato, v letech 1976–1980, vedl soubor spolu s choreografem, dnes vyhledávaným dirigentem Pavlem Kantoříkem.
Bylo to umělecky šťastné období v historii Rokytky, v němž originálním způsobem ožíval zapomenutý folklor Rokycanska, Plzeňska, Chodska a jihozápadních Čech. Jiří Fišer napsal hudbu k drobným i rozměrnějším hudebně-tanečním stylizacím jako byly Štajdyše (1976), bloky Šupity, šupity, brabec (1978), Byla vojna (1983) a další.
Z téže doby pocházejí i nahrávky, které natočil s podporou hudebního redaktora Zdeňka Bláhy se svými spolužáky z plzeňské konzervatoře a HAMU v krajském studiu Čs. rozhlasu v roce 1985.
Pedagog a skladatel
Jako absolvent HAMU se Jiří Fišer profesionálně uplatňoval v Sukově komorním orchestru a ve vynikajícím Doležalově kvartetu, příležitostně i v komorním souboru Musica Bohemica Jaroslava Krčka. Později začal vyučovat na Hudebním gymnáziu Hlavního města Prahy a na Pražské konzervatoři.
S rokycanským souborem, který dnes nese název Rokytka ještě dlouho spolupracoval jako autor hudby, mentor, porotce soutěží nebo příležitostný moderátor souborových pořadů. Na jeho hudbu vznikly choreografie Věry Svobodové Takhle v Rokycanech (1990), Kateřinská zábava na Padrti (1991), Evě Rejškové poskytl hudební úpravy k jejím choreografiím s názvy Skočná (1973) a Huláni (1997), a s Danielou Stavělovou spolupracoval na představeních Řemesla (1989) a Balady (1999).
Jako autor hudby v Praze spolupracoval také s Choreou Bohemicou a s vysokoškolským souborem Gaudeamus. Ještě předtím v roce 1983 založil lidovou muziku Studánka a lidové písně upravoval pro kapelu Špalíček pod vedením Hany Metelkové, v níž se jako primáši postupně uplatnili jeho synové Jan a Jakub.
Synové a žáci
Ze svých synů má Jiří Fišer jistě radost. Oba mají vynikající vzdělání na prestižních hudebních školách, jsou laureáti řady mezinárodních soutěží, stali se z nich špičkoví a vyhledávaní houslisti, starší Jan Fišer je jedním z koncertních mistrů České filharmonie a mladší Jakub Fišer je primárius renomovaného Benewitzova kvarteta. Oba mají v otci skvělý vzor poctivého přístupu k hudební přípravě a oba rodiče je přivedli i k folkloru.
Kromě nich však Jiří vychoval další vynikající profesionály, jako jsou koncertní mistři České filharmonie Jan Mráček a Olga Šroubková nebo Petr Matěják, koncertní mistr Comische Oper Berlin.
Jiří Fišer i nadále úspěšně pokračuje ve své pedagogické práci na Pražské konzervatoři a na Hudebním gymnáziu HMP. Nezbývá, než popřát Jiřímu Fišerovi k narozeninám hodně zdraví a nekonečné radosti z hudby!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
