Kapr je součástí vánoční tabule v Česku od roku 1945

„Staré zvyky, jako jsou kohoutovi česneku, hrachu jeho družce, ovazování stromečku a podobně, měly zajistit prosperitu v příštím roce. V zemědělském venkově bylo nesmírně důležité, aby byla zvířata zdravá, a aby plodily stromy, což byla nedílná součást obživy. To jsou věci, které jsou vázány na staré předkřesťanské tradice,“ vysvětlil ředitel Muzea Chodska v Domažlicích Josef Nejdl.

Některé zvyky se dochovaly do dnešní doby a na Vánoce je některé rodiny pořád dodržují. Například pouštění ořechových skořápek po vodě, krájení jablka nebo šupina pod talíř, která je ale novodobější tradicí. Dříve byla symbolika peněz spojována s luštěninami, proto se nejvíce jedla čočka a hrách.

Některé tradice stále držíme, jiné jsme zapomněli

Neodmyslitelnou součástí Vánoc je také nazdobený vánoční stromeček. Oproti současnosti se ale dříve věšel ke stropu nad jídelní stůl.

„Vánoční stromek je zvyk, který přišel z Německa. Rozšířil se v době Prusko- francouzské války a teprve na konci 19. a v průběhu 20. století se tento zvyk dostal i do všech domácností,“ popsal Josef Nejdl.

Oblíbený vánoční kapr se podle historických zdrojů dostal poprvé na vánoční stůl v roce 1945 v Tlumačově. Před tím naši předci měli o Štědrém dnu jako rituální jídlo luštěniny, čočku a caltu, což bylo pečivo podobné vánočce. Zatímco vánočku pečeme na Vánoce dodnes, čočku s hrachem najdeme jen v málokteré domácnosti. A tak si i vy dejte na Vánoce to, co vám chutná, a hezky si je užijte.