Karel Gott: Oči barvy holubí

27. duben 2022

Vrátíme o padesát let zpátky. Tehdy se k nám dostávala spousta písní ze západu a u nás pak byly úspěšné díky kvalitním textům českých básníků. Patřil k nim i devětadvacetiletý Jiří Štaidl, kterému zbýval rok života. Už tenkrát byl ale dvorním textařem Karla Gotta.

Jakými hity u nás zněl rok 1972? Václav Vorlíček, Miloš Macourek a Hermína Franková jsou autory komedie Dívka na koštěti o mladé čarodějnici, která dala přednost životu mezi lidmi před výsadami nadpřirozených bytostí a tak se u nás pořád dokola hrála Saxana.

Waldemar Matuška byl v té době už uznávanou osobností, vystupoval v karlínském divadle v inscenaci Frimlovy Rose Mary, v Národním divadle hostoval ve hře Na pravici Boha Otce a v roce 1972 začal zpívat se skupinou KTO. Kromě toho ale nahrával i s orchestrem Václava Hybše a tak například vznikla i nahrávka písně A tak dál nosíš po kapsách sny mládí.

Jiří Korn hrál na baskytaru ve skupině Olympic a natočil s ní i naprosto neolympickou píseň Když Lola pila pátý drink a František Ringo Čech si pohrával s co nejbláznivějšími a nejjednoduššími texty pro žvýkačkový styl s prostinkými hudebními motivy a říkankovými texty. Na gramofonové singly sázeli hit za hitem: Parní stroj, Trpaslíci trávou jdou, Vodotěsná ponorka, Žárlivý kakadu nebo Ježek se má.

V roce 1972 slavila úspěch také Naďa Urbánková. Zpívala s Country Beatem Jiřího Brabce a ten ji zásoboval převzatými písněmi s českými texty, píseň o svatebním průvodu pro ni například otextoval Jiří Grossmann.

V roce 1972 získala Zlatého slavíka, stejně jako Karel Gott, který v té době zpíval třeba píseň Sealed With The Kiss, kterou mu česky otextoval Jiří Štaidl a nazval ji Oči barvy holubí.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.