Karel Klostermann: Čemu se ve světě lidé naučí. O muži, kterému utekla žena
V povídkovém souboru Pošumavské rhapsodie v roce 1908 se objevil humorný příběh o jednom světákovi ze šumavských Nezdic. Neporadil si s krávou a prasetem a nakonec ani se svojí ženou.
Petr Volejk byl napůl chalupník a domkař a v rodných Nezdicích provozoval ševcovské řemeslo. Po třicítce se mu ale zachtělo poznat jinší svět. Přestal šít boty a odešel s partou krajanů do Rakous a do Němec pracovat na stavbě železnic. V létě „trhančil“ a na zimu se vracel zpátky domů k ženě. Ta mu ale při zkušenostech z velkého světa brzy přestala stačit.
Své německy psané povídky začíná Karel Klostermann (1848-1923) coby zralý muž téměř na prahu čtyřicítky publikovat v roce 1885 v listě Politik. O pár let později – v roce 1890 – vychází jeho první a jediná německy psaná kniha „Böhmerwaldskizzen“ (do češtiny přeložena až v roce 1923). Očekávaný úspěch se nedostavuje, autor tedy v témže roce publikuje v časopise Osvěta první česky psanou povídku „Rychtářův syn“. V roce 1892 vychází knižně jeho první a zřejmě nejznámější román „Ze světa lesních samot“ oceněný výroční cenou České akademie. Stejnou cenu získal on, česky píšící Němec v roce 1895 i za svůj další román „Za štěstím“. Literární dílo „autora šumavských hvozdů“ tvoří téměř čtyřicet svazků Sebraných spisů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
