Karel Poláček: Z vypravování listonošova. Detektivní příběh o jedné podivné policejní razii

Povídka Z vypravování listonošova vyšla například v antologii Sherlockové Holmesové, kterou v roce 1988 vydal Československý spisovatel.

Karel Poláček|foto:ČTK

Karel Poláček se narodil v roce 1892 v rodině židovského obchodníka ve východočeském Rychnově nad Kněžnou. Matka Žofie zemřela, když mu bylo sedm let, později ho vychovávala otcova druhá žena.

Studoval rychnovské gymnázium, ale pro nekázeň a špatný prospěch z něj byl vyloučen. Maturitu nakonec složil až v roce 1912 na pražském gymnáziu v Truhlářské ulici. Poté začal studovat práva.

Na začátku první světové války narukoval do armády, prošel ruskou a italskou frontou, koncem války utekl do srbského zajetí.

V roce 1920 se významně rozjíždí jeho novinářská kariéra. Přispívá do satirických časopisů Nebojsa nebo Štika venkova, publikoval v Lidových novinách, působil jako redaktor Tvorby, jako sloupkař a soudničkář v Českém slově, redigoval humoristický časopis Dobrý den. Jeho oblíbeným novinářským útvarem byl sloupek a soudnička.

Práce novináře musel Karel Poláček zanechat po okupaci Československa hitlerovským Německem. Byl po otci Žid. Živil se tedy jako knihovník v Židovské náboženské obci. Dceru Jiřinu, kterou měl se svojí první ženou, stačil především díky aktivitě své družky, právničky Dory Vaňákové ještě poslat do bezpečí do Anglie. Spisovatel a jeho družka byli deportováni do Terezína. Poláček ještě těsně před nástupem do transportu stihl dopsat svůj nejznámější román Bylo nás pět.

Původně se předpokládalo, že Karel Poláček zemřel v Osvětimi, ale podle očitého svědectví jedné spoluvězenkyně se účastnil ještě přesunu vězňů do Hindenburgu a poté do Gleiwitzu, kde zřejmě v lednu 1945 umírá.