Katapult: Tichá pošta

„Tato hudba si na nic nehraje. Netváří se povzneseně ani se nevydává za to či ono. Je to čisté, spontánní, strhující a je tam všechno, co tam má být a jak má být. Prostě věci na svém místě, pořádek“ - napsal v roce 1978 kytarista a skladatel Ota Petřina ve svém průvodním slově na zadní straně obalu živého alba skupiny Katapult, které vešlo do rockové historie pod jménem Stříbrné album. Bylo to první album skupiny a prodalo se ho 150 000 kusů.

Vydat v té době elpíčko byla u nás pro rockovou kapelu v podstatě nepředstavitelná věc. V Praze byla dvě nahrávací studia, Mozarteum a studio v Dejvicích, a obě obsadili popoví zpěváci. Existoval na ně pořadník. A tak ho Katapult prostě obešel. Vyhnul se několika letům čekání na termín. Na přenosné nahrávací zařízení byly tehdy natočeny čtyři koncerty skupiny Katapult a výsledek byl výborný. Natáčelo se do šesti stop a vše se smíchalo ve studiu v Rudolfinu. A jak později vzpomínal Oldřich Říha – „teprve později jsme si uvědomili, že potřebujeme rezervní nástroje. Je to úžas, jak nám všechno klaplo, jak nám štěstí přálo, že nebyly žádné technické problémy. A je tu ještě jedna věc, dnes se používají nejrůznější kompresory, limitéry a stovky všelijakých efektů, které my jsme vůbec neměli. Tehdy jsme ještě nepoužívali ani echo na zpěv. Byla to všechno přírodní muzika bez jakéhokoliv zásahu, bez jakéhokoliv efektu."