Kdo najde masečník, najde „poklad“

Podle Zdeňka Hájka, předsedy Mykologického klubu Plzeň, by takový nález vzbudil velkou pozornost: „Každým rokem masečník kulovitý hledají mykologové amatéři i profesionálové. Kdo tuto vřeckatou houbu objeví, proslaví se. První zaznamenaný nález masečníku kulovitého se datuje do roku 1812 v Bavorsku. Ještě před rokem 1957 to byla běžná houba. Naposledy byla nalezena v dubnu v roce 1966 na Dačicku a od té doby už ji u nás nikdo nenašel.“

Popis masečníku kulovitého

Masečníku se také někdy říká tloustnice. „Nejdřív tvoří takové skoro kuličky o velikosti lískového oříšku, zpola zanořené v půdě. Později se zvětšuje a v dospělosti má kulovitý až soudkovitý tvar, je to takový Otesánek,“ usmívá se mykolog, „na povrchu jsou příčné vrásky a trošku je to plstnaté. Barva tmavě hnědá nebo až černohnědá. Na vrcholu má masečník takovou prohlubeň, která je až černomodrá, lesklá, to je výtrusorodné rouško. V tomto stádiu je houba vysoká asi 10-12 cm a obsahuje rosolovitou hmotu, která má v sobě i 0,5 dl vody. Stářím voda vysychá, houba se snižuje do miskovitého tvaru a nakonec je to takový placatý terčík.“

Kdy a kde by masečník kulovitý mohl růst

Masečník můžete zkoušet hledat vždy od konce února do poloviny května ve starých smrkových a borových, příp. smíšených lesích. „Kdysi se vyskytoval v pahorkatině od 200 do 800 m nadmořské výšky, i když se traduje, že je to houba vyšších poloh. Nacházel se na Českobudějovicku, v České Kanadě a dokonce i v Brdech. Roste na vlhkých místech, v mechu mezi tekoucími potůčky,“ naviguje mykolog Zdeněk Hájek.