Klobouky v historii? Byly korunou elegance
Důležitým módním doplňkem bývaly v minulosti klobouky nejrůznějších tvarů a velikostí. Nejdříve sloužily jako ochrana proti slunci a chladu. Módním zbožím se staly v 19. století, kdy tak trochu ztratily svoji původní ochrannou funkci a převládla jejich úloha dekorativní.
Pokrývky hlavy prošly v průběhu času významným rozvojem. V minulosti bylo nemyslitelné, aby žena nebo muž (ať už jakkoliv oblečení) vycházeli na ulici bez pokrývky hlavy. Dámské klobouky se dočkaly největšího rozmachu v 19. a v první polovině 20. století. Tento rozmach je spojený s rozvojem strojové výroby - jak u klobouků plstěných, tak i u jejich dekorací.
Dámské pokrývky hlavy byly velmi pestré, stejně jako dámské oděvy. Na počátku 19. století ženy nosily například i různé typy turbanů a baretů, které se zdobily peřím. Bylo to díky tehdejší oblibě východních prvků. V průběhu první poloviny 19. století nosily ženy často čepce a klobouky, které se uvazovaly pomocí stuhy pod bradou, následně je vystřídaly kloboučky menších rozměrů s bohatým zdobením. V secesní módě spojené s koncem 19. století převládaly velmi rozměrné klobouky, které byly hojně zdobené. Zdobily se květinami, kožešinami i peřím.
Pánské buřinky a cylindry
V pánské módě převládala jednoduchost, funkčnost a stejně tak tomu bylo i u klobouků. Páni nosili po celé 19. a hluboko do 20. století jen několik druhů klobouků. Byly to hlavně cylindry, buřinky, slamáky a převážně měkké plstěné klobouky, kterých existovala široká škála typů. Cylindr v lesklém a černém provedení se nosil pouze k večernímu obleku, během dne se používal cylindr spíše šedé barvy. První cylindr tvořil součást pánského oděvu už v 15. století. Cylindr byl oblíbenou pokrývkou hlavy až do 2. poloviny 19. století, kdy do módy přišly buřinky. Součástí pánské módy zůstaly klobouky také v dalších letech 20. století.
Sbírka klobouků v Západočeském muzeum v Plzni
V Etnografické podsbírce Západočeského muzea v Plzni se dochovaly různé typy čepců a klobouků - jak dámských (slaměných, tylových, sametových nebo z hedvábného atlasu), tak i pánských plstěných klobouků (např. cylindry, buřinky, klobouky Fedora, ale i měkké filcové klobouky). Datovány jsou už cca od 20. let 19. století do první třetiny 20. století a dokazují, že i klobouky a čepce se vždy řídily módním diktátem daného období, ze kterého pocházely.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.