Kožich z norka, liška kolem krku? Dnes téměř společensky nemožné

Oblíbené kožichy vytlačily až nové umělé materiály v druhé polovině 20. století. Z hor, kde ještě dlouho poté stále vládly beranice a kožichy, pak moderní funkční tkaniny, a z nich ušité chytré zimní vybavení.

Odívání do kůží zvířat je staré jako lidstvo samo. Určitě se vám vybaví obrázek pravěkých lidí od Zdeňka Buriana, jak jsou částečně zahaleni do huňatých kůží. Lidé prostě vždycky využívali materiály, které měly k dispozici. A ulovenou kořist dokázali využít do poslední kůstky.

Ještě na konci 19. a počátku 20. století byl dobrý kožich zárukou úspěšného přečkání zimního období. Každý měl takový, jaký si mohl dovolit. Bohatí lidé se halili do kožichů vzácných i exotických zvířat, obyčejní pak do oblečení a doplňků těch zvířat, která měli na svých hospodářstvích. Z králíků, krav, ovcí, koz. Ale také do kožichů v lese ulovených zvířat. Takový medvědí kožich, ten musel hřát.

Všudypřítomný mol a naftalin

Kožichy se vyrábějí samozřejmě i dnes, ale jejich zlatá éra je dávno pryč. Už v první polovině minulého století se řemeslo kožešníka postupně spojovalo s řemeslem kloboučníka. Tak, jak ubývaly zakázky. Tyto dvě profese spolu přitom vždycky úzce souvisely. Vždyť třeba plsť neboli filc, mimo jiné na klobouky, se také vyráběl, a i dodnes vyrábí, z ovčí vlny nebo králičích chlupů.

Tak, jak se objevovaly nové a nové syntetické materiály, ubývalo i kožichů a výrobků z kůže. Po druhé světové válce a po roce 1948, kdy došlo ke znárodnění větších kožešnických podniků a zákazu živnostenského podnikání všem drobným kožešníkům, nastoupila průmyslová výroba.

S vynálezem funkčních vláken v 70. letech minulého století, která dokáží odvádět od těla pot a zároveň hřát a udržovat tělo v teple, klesala i poptávky po tradičních zimních svršcích do extrémních podmínek. A dnes?
Kolik kožešnických obleků máte doma ve své skříni? Nebo už je snědli moly? Řada čtenářů si jistě v této souvislosti vzpomene na charakteristický pach naftalinu, který chránil kožichy právě před moly. Dnes už se pravých kožichů na ulici příliš nevidí.

Kožich je dnes pro mnohé symbolem bohatství, pro jiné znakem marnosti, krutosti a neúcty k živým tvorům. To je na každém z nás. Dnes máme všichni možnost volby, co nás bude v zimě hřát.