Kozličník patří mezi silná afrodiziaka

Kozličník neboli škornice šípolistá (Epimedium sagittatum) je domovem v lesích Číny a Japonska, v těchto zemích se po staletí přidává do mnoha léčivých směsí.

K bylince se váže legenda o pastýřích, kteří pozorovali, jak ji ve velkém spásají kozy a pak oplývají nevídanou sexuální aktivitou. „Toto zjištění vedlo ke zkoušení účinků kozličníku lidmi a vyplatilo se,“ hodnotí fytoterapeutka Monika Šedivcová a dodává: „Dnes škornice šípolistá směle konkuruje komerčním přípravkům. Nemá žádné vedlejší účinky. Přestože zvyšuje sexuální výkonnost, nestoupá po ní krevní tlak. Užívat ji tedy mohou i lidé, kteří mají vysoký tlak a berou léky na jeho snižování.“

Kozličník nejvíc ocení muži, vyhýbat se mu ale nemusí ani ženy

Škornici šípolistou vyhledávají hlavně muži, pro její pozitivní vliv na kvalitu a délku erekce. Nicméně bylinka příznivě působí i na ženy. „Používá se při léčbě mužské a ženské neplodnosti. Posiluje nervy, je prospěšná pro krevní oběh, mozkové funkce a už zmíněnou sexuální aktivitu. Dále pomáhá při ischiasu, chronických bolestech dolní části těla a revmatismu. Zabírá také při nedostatečné mozkové cirkulaci, která se projevuje zapomínáním, přispívá k prokrvení mozku. Přezdívá se jí bylinka proti stárnutí,“ chválí kozličník bylinkářka.

Způsoby užívání

Pro přípravu čaje si můžete pořídit jemně namletý kozličník. „Vypadá skoro jako kopřiva, má temně zelenou barvu. Užívat se může dlouhodobě. Jednu polévkovou lžíci bylinky spaříme čtvrtlitrem vody a necháme 15 minut louhovat. Není vhodná pro těhotné a kojící ženy ani pro děti, doporučuje se nejdříve od 15 let věku. Škornice šípolistá čili kozličník je k dostání i ve formě tabletek a tinktury,“ konstatuje fytoterapeutka Monika Šedivcová.

autor: Soňa Vaicenbacherová | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.