Královský Hvozd byl rájem pašeráků

Život na Šumavě nebyl nikdy lehký. Zvláště v době středověku, kdy tu existovalo jen několik málo cest, zdejší hvozdy byly divoké a nebezpečné. Žili tu medvědi, vlci a pochopitelně lidé, kteří se živili, jak se dalo. Ještě před druhou světovou válkou byla tato část Šumavy poměrně hodně osídlená a místní obyvatele tu živil především les.

„Sem osídlení do druhé světové války šlo poměrně vysoko. Až na stateček těsně pod Ostrý, tady na Linkáči byl statek a vlastně odtud dolů to byla kulturní krajina a pochopitelně Češi i Bavoráci si vydělávali pašováním," vysvětluje ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.

Právě pašování všeho možného, od rukodělných výrobků, masa a také alkoholu, tu bylo opravdu velmi rozšířené, a tak tady měla finanční stráž, tehdejší strážci hranic, hodně práce. Pašeráci se totiř i v tomto těžkém terénu, jako je třeba Jezerní hora, Svaroh nebo Velký Ostrý, nebáli a hlavně byli skvěle fyzicky vybaveni.

„Je to sice velký kopec, ale ti mladí hoši to dávali s přehledem, takže to byla jedna z nejvíc hlídaných hranic, protože tady se pašovalo hodně," dodává Pavel Hubený.

Po druhé světové válce bylo všechno jinak. A po roce 1948, kdy moc nad Československem převzali komunisté řízení z Kremlu, tuto část Šumavy znepřístupnili. Například Na Velký Ostrý Němci mohli, avšak Češi se na tuto dominantu západní části Šumavy, mohli dívat pouze z dálky.