Lucie Bílá: Jsi můj pán
Muzikály se staly běžnou součástí našeho života. Vedle divadelních představení a promítání filmů v kinech přinášejí zajímavé rozptýlení a výbornou zábavu. Připomeňme si jeden z nejúspěšnějších českých muzikálů. Jmenuje se Drácula a vidělo ho přes jeden milión návštěvníků.
Zveme vás do světa muzikálu, konkrétně do toho českého. Co vlastně je muzikál? Náš přední český divadelní a literární teoretik Ivo Osolsobě jej definoval jako „divadlo, které hraje, tančí a zpívá“.
Muzikál se v minulém století vyvíjel především v Americe, od devadesátých let pak v naší republice nastala doslova muzikálová horečka. V roce 1992 se objevil muzikál Les Misérables, po něm další světový kus Jesus Christ Superstar a v roce 1995 měl v Kongresovém centru Praha svou premiéru jeden z nejúspěšnějších českých muzikálů Dracula. Výbornou práci na něm odvedli režisér Jozef Bednárik, skladatel Karel Svoboda a textař Zdeněk Borovec.
Dracula běžel v letech 1995 – 98, za tu dobu ho navštívilo 1 milión 200 tisíc diváků. Stal se jedním z nejúspěšnějších původních českých muzikálů. Vznikl na základě známého románu irského spisovatele Abrahama Stokera, který svého Dráculu vydal v roce 1897, český muzikál Dracula se však této knižní předlohy drží jen volně, a přesto, a nebo právě proto, se stal lákadlem pro diváky. Bylo to díky krásným kostýmům, okázalé scéně a také díky známým zpěvákům, například Lucii Bílé v roli Lorrain.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu


Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?