Malenický pramen na Plzeňsku vybarvuje železo a zinek. Je to úžasná podívaná
Na severu Plzeňska nedaleko obce Dražeň najdeme jeden velice zvláštní pramen. Kaskádovitá vodní jezírka, která se pod ním tvoří, jsou vybarvená snad všemi možnými odstíny od žluté, přes zlatavou až po temně rezavou barvu. Na svědomí to má mimo jiné kyz železitý, který se tu v 19. století těžil pro výrobu kyseliny sírové.
Že silně kyselá voda není příliš vhodná k pití netřeba zdůrazňovat. Místo na výlet je to ale jako stvořené. Malenický pramen tady vyvěrá z břidlicového podloží v údolí Dražeňského potoka.
Těžba v 19. století výrazně ovlivnila složení vody i její barvu. Těžba suroviny – kyzu železitého – také ovlivnila chemické složení vody, která má velice nízké pH (jen 3,14). Je tedy hodně kyselá a obsahuje hodně železa. Kolem pramene vytvářejí vysrážené soli zajímavá oddělená terasovitá jezírka.
Přírodní památkou je Malenický pramen teprve šestým rokem. Vyhlášena byla 23. prosince 2010. Svůj titul si tohle místo rozhodně zaslouží. Nevšední barvy, které se tady zrcadlí na hladině jezírek, vypadají spíš jako z jiné planety.
Památka vytriolového průmyslu
Pyritické neboli kyzové břidlice se používaly pro výrobu takzvané dýmavé kyseliny sírové - vitriolu. Vitriolový průmysl kvetl v 19. století hlavně na Plzeňsku, Křivoklátsku a Rakovnicku. Lomy a doly se nacházely téměř u každého výchozu kyzových břidlic údolí řeky Berounky.
Společným rysem všech dávno opuštěných důlních děl při dobývání surovin pro vitriol je barevnost. Podzemní vody tekoucí po stěnách vytvářejí odstíny červené, oranžové, modrošedé, bílé a žluté. Barevnost ještě umocňuje šedivá masa břidlice, mezi kterými tyto vody většinou vyvěrají nebo tečou.
Také v okolí Malenického pramene a Dražeňského potoka je dodnes řada štol, ze kterých se skoro před dvěma sty lety zvláštním postupem dobývala surovina pro výrobu kyseliny sírové.
Vyhloubené štoly se nechaly přirozeně napustit vodou. Ta časem z kyzové břidlice vytáhla kyz železitý. Jednou za čas se štola „odšpuntovala“ a po vyplavení vody zůstal jen hodnotný kyz. Ten se lopatami naložil na povozy a odvezl k dalšímu průmyslovému zpracování.
Činnost člověka je tu dnes patrná už jen z pramene a nevšední barvy okolní vody v jezírkách. Všímavý návštěvník možná ještě odhalí náznaky štol v údolí. Dostat se sem můžete po zelené turistické stezce Plasy – Dolní Bělá nebo po Naučné stezce Ludvíka Očenáška.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
