Malíř František Kupka dospíval v Dobrušce. Poctou mistrovi je expozice v původním domě Kupkových
Opočenský rodák František Kupka, český malíř a průkopník abstraktní tvorby, má možná překvapivě i dost zásadní vztah k Dobrušce v Královéhradeckém kraji. Ve městě s milým názvem, které je druhým největším v okrese Rychnov nad Kněžnou, František dospíval. A právě odsud se pak vydal na výtvarná studia, za pozdějším uznáním a slávou.
František Kupka (1871–1957) bydlel s rodiči v tehdy nenápadném domě v dnešní ulici Františka Kupky a dobrušské prostředí ho bezesporu formovalo.
Dům čp. 323, kde rodina žila od Františkových deseti let, je součástí takzvaného Horského předměstí Dobrušky. To spolu s dalšími vyrostlo za hradební zdí v 17. a 18. století. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1685. Většina původní zástavby lehla popelem při velkém požáru města v roce 1806, jádro domu Kupkových je však původní. František se v Dobrušce učil sedlářskému řemeslu, ale už tehdy nepochybně projevoval malířský talent.
Podobu domu zachytil v roce 1895 Kupkův současník, dobrušský naivní malíř a písmák Alois Beer. Budova měla obdélný půdorys, sedlovou střechu a štít do Svatodušské ulice, dnešní ulice Františka Kupky.
Rodina dům prodala v roce 1892, mezi něj a sousední dům byl pak v roce 1906 vestavěn řeznický krám. Když už prostory nedostačovaly, bylo přistavěno patro, a dům se tak přiblížil současné podobě, s níž se dnes při návštěvě Dobrušky setkáte.
Mimořádný umělec, který přijímal výzvy
V Domě Františka Kupky potkáte Kupku mimo jiné jako znamenitého kreslíře, ilustrátora, grafika, karikaturistu, průkopníka abstraktní malby, který několikrát opustil směr, ve kterém vynikal, a pustil se do dalších výzev.
Dozvíte se, že za 1. světové války organizoval československé legie ve Francii a otevřeně se angažoval za naši státní samostatnost. Po válce pracoval na ministerstvu obrany Československé republiky a v letech 1922 až 1924 byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. Roku 1924 se vrátil do Paříže.
František Kupka zemřel 24. června 1957 v Puteaux u Paříže, urna s jeho popelem je uložena v kolumbáriu na pařížském hřbitově Père-Lachaise.
Autentický strop i olympijské holínky
Při rekonstrukci někdejšího domu rodiny Kupkových se v roce 2021 na původních dřevěných prknech záklopového stropu podařilo objevit několik vrstev výmalby. Květinový šablonový motiv, který mohl strop zdobit i v době, kdy tu bydleli Kupkovi, byl na nové desky stropu profesionálně přenesen. Trám, který je součástí stropu, patří k nejstarším k Dobrušce a bez přehánění by pod ním v minulosti klidně mohl usednout i František Vladislav Hek.
Expozici v Domě Františka Kupky tvoří dvě autentické místnosti, kde Kupkova rodina žila v letech 1882 až 1892. Připravena byla ve spolupráci s pražskou Galerií KODL. Stěny zdobí reprodukce známých Kupkových děl.
Pozornost určitě upoutá koutek s „olympijskými“ holínkami. Připomíná, že Kupkova Dvoubarevná fuga inspirovala tvůrce oblečení pro českou výpravu na Olympijské hry v Londýně v roce 2012.
K lahůdkám expozice patří akvarel, originál obrazu Františka Kupky „Bretaňské skály“, který v první polovině 20. století přivezla Kupkova manželka a darovala ho městu Dobrušce.
Ve třetí místnosti objevíte zábavně-vzdělávací zónu, kde si na své přijdou hlavně děti. Je to aktivní část s psaním, kreslením, všímáním si detailů, nebo hledáním v knihách. Prostor k relaxaci, ale i blízký kontakt s životem a dílem mistra Františka Kupky.
K pozvánce na výlet do Domu Františka Kupky v Dobrušce na závěr přidáváme vyjádření historika umění Jiřího T. Kotalíka: „František Kupka, je podle mého skromného názoru jednoznačně tím nejsvětovějším z českých umělců. Navíc světovým umělcem, který nikdy nepřestal být Čechem.“
Obrázek si o tom uděláte sami, když navštívíte Dům Františka Kupky v Dobrušce. Zastavte se také na historické radnici uprostřed dobrušského náměstí, kde před výstupem na věž uvidíte expozici Mládí Františka Kupky s originály jeho prvotin. Uvidíte umělcovo úplně první známé dílo - firemní štít sedlářského mistra Josefa Šišky, u něhož se učil, stejně jako nejrozměrnější práci Panoráma Dobrušky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
