Mariánská Týnice láká návštěvníky i v době, kdy je veřejnosti uzavřena
Mariánská Týnice tvoří jednu z dominant celého severního Plzeňska. Lidé se sem sjíždějí nejen na prohlídky interiéru, ale i v době, kdy je objekt pro veřejnost uzavřen. Krása a majestátnost celého areálu stojí za zhlédnutí, byť jen zvenčí.
Mariánská Týnice je stavba zasvěcená Panně Marii. Nachází se v osadě Mariánský Týnec, který spadá pod město Kralovice: „Mariánská Týnice je rodu ženského a nachází se v Týnci, později Mariánském. Takže to je Mariánská Týnice v Mariánském Týnci,“ vysvětluje původ názvu Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska, které sídlí právě v tomto objektu.
Historie místa sahá do 12. století, kdy se objevují první písemné zmínky o osadě Týnec, kterou obýval Roman z Týnce. Už v té době se zde nacházela malá kaplička, čili místo mělo již od samého počátku sakrální charakter. „Největšího rozmachu dosáhla Mariánská Týnice za majetku Plaského kláštera, kdy zde vzniklo jakési poutní místo s malým kostelíčkem, což samozřejmě nestačilo. V době vrcholného baroka zde vzniklo probošství,“ pustila se do výkladu o historii místa Irena Bukačová. Opat Evžen Tyttl se následně rozhodl celý areál velkoryse přestavět. Tato stavba trvala téměř 50 let a nebyla dokončena, jelikož koncem 18. století se rušily kláštery, které neměly školskou nebo špitální funkci.
Areál následujících 150 let nebyl prakticky nijak udržován. Roku 1826 získal plaské panství, tedy i Mariánskou Týnici, kníže Metternich, který objekt nechal chátrat, až se roku 1920 kvůli tomuto nedbalému zacházení zřítila kopule kostela. Od té doby se datují snahy veřejnosti tuto památku zachránit.
V 50. letech 20. století bylo do objektu umístěno muzeum, přičemž zbytek areálu byl využíván hospodářským způsobem. Následně zde bylo také skladiště učebnic. „Po roce 1990 se postupně získaly projekty na obnovu objektu,“ doplnila ředitelka muzea.
Co Mariánská Týnice ukrývá
Tato národní kulturní památka s barokní architekturou Jana Blažeje Santiniho se skládá ze čtyř objektů – z probošství, kde se nachází muzeum, dále z kostela Zvěstování Panny Marie a ze dvou ambitů, které sloužily pro shromažďování poutníků. Ambity mají dohromady 8 kaplí a arkádové chodby. Uprostřed ambitů se nachází nádvoří, přičemž uprostřed západního ambitu najdeme barokní zahradu s kašnou uprostřed, a ve středu ambitu východního bude dle slov ředitelky Bukačové umístěna zvonohra.
„Je to symetrická krásná budova, která je dominantou krajiny a je velice vyhledávaná návštěvníky. Lidi přitahuje ten areál jako takový, protože zvenčí je přístupný. Je to takové docela příjemné místo uprostřed krajiny,“ popsala Mariánskou Týnici Irena Bukačová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.