Martin Goffa: Plán B. Příběh o jedné bankovní loupeži

Povídka vyšla v roce 2018 v povídkové antologii Město mezi zelenými kopci.

Martin Goffa (1973, jméno je pseudonym) je bývalý policista, dnes autor úspěšných detektivek. Od 90. pracoval u policie, kde působil nejdříve jako pochůzkář, poté se jako kriminalista věnoval převážně majetkové trestné činnosti. Po patnácti letech policejní kariéru ukončil a začal se věnovat psaní. Jeho první detektivka Muž s unavenýma očima vyšla v roce 2013. V ní se poprvé objevuje detektiv Mikuláš Syrový, který bude vyšetřovat i další případy v dalších knihách. Za román Dítě v mlze (2016) obdržel Martin Goffa Cenu Jiřího Marka za nejlepší českou detektivku. V posledních letech se hlavním hrdinou jeho detektivních příběhů stal novinář Marek Vráz. Jeho detektivky jsou čtené a oceňované mimo jiné i proto, že při jejich psaní využívá svých mnohaletých zkušeností z práce u policie.

„Dá se říct, že ze své policejní praxe čerpám neustále. Čímž nechci říct, že by se moje knihy skutečně odehrály tak, jak jsou napsané. Ale používám historky, ať už prožité nebo odposlechnuté, a ty zasazuji do nových kontextů, případně do jiných reálií. Zcela vymyšlených příběhů není v mé tvorbě mnoho, většinou mají reálný základ. Ne vždy všechno skončí happy endem, ale právě tak to v životě chodí. Což je mimochodem věc, kterou mi někteří čtenáři vyčítají - že moje knihy někdy nemají jasné vyústění, že není zlo potrestáno a podobně. Na což odpovídám, že právě tak to v životě chodí.“

Ač autorem úspěšných detektivních románů, sám prý detektivky moc nečte. Ale Agatha Christie ho samozřejmě nemohla minout. „Její knihy jsou esencí logiky a to mám rád.“ Za nejlepší detektivku všech dob ale považuje Jméno růže od Umberta Eca, byť je tam ona „detektivní vrstva“ jen jednou z mnoha. Pro odlehčení má rád i vtipné gangsterky Američana Donalda E. Westlakea, např. Jak neuloupit smaragd nebo Jak nevyloupit banku. Obsahují jak napětí, tak humor, což je dle jeho názoru ta nejlepší kombinace.