Méně známá technika zdobení kraslic jezerní sítinou se vám bude líbit
Setkat se můžete i s výrazem šáškování, sítině se totiž lidově říká šáší. Rostliny se vyskytují u rybníků, potoků, řek a v mokřinách.
„Kde je vlhko, tam rostou. Vypadají jako pažitka, ale zatímco pažitka je uvnitř dutá, sítina jezerní v sobě má bílá houbovitá pletiva. A právě ta vylupujeme a používáme na zdobení vaječných skořápek,“ říká k polozapomenuté technice Ivana Sieberová, etnografka z Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech.
Sítinu je nejlepší si nasbírat už na podzim
Abyste získali kvalitní šáší, měli byste se na sítinu vydat v době, kdy dozrává, tedy na podzim. „Když jsem s touto technikou začínala, sbírala jsem sítinu, kdykoli jsem na ni narazila. To znamená i v průběhu zimy nebo na jaře. Ale v jarním období už je trochu proschlá a má hnědé skvrny. Takže je lepší sbírat ji v říjnu a v listopadu,“ vysvětluje etnografka.
Čtěte také
Rostlinu co nejdřív zpracujte
Jakmile si sítinu přinesete domů, bílou dužinu vyloupejte. Odložit to lze nanejvýš o den, pokud ji dáte do vázy s vodou. „Později ta vnitřní pletiva přischnou k zeleným vnějším pletivům a už se to loupat nedá,“ upozorňuje Ivana Sieberová, „ale takto vyloupané šáší necháme dobře vyschnout a pak je můžeme uchovávat i roky. Nezkazí se a ani škůdcům nechutná.“
Zdobení kraslic jezerní sítinou
Na kraslice zdobené sítinou nemusíte vybírat pouze bílá vajíčka, hnědé skořápky se pod ní schovají. Dále budete potřebovat disperzní lepidlo a kousky látek. „Dnes je hodně rozšířené použití sametu nebo sametových stužek. Já používám obyčejné bavlněné textilie, jak jsem se to naučila podle našich sbírkových kraslic zhotovených touto technikou,“ konstatuje muzejnice. Látku na skořápku nalepte jako první, šáší pak po obvodu ve vodorovných linkách. Volná místa můžete vyplnit i k sobě nahusto skládanými smyčkami dužiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
