Městský oděv období empíru ve sbírkách Národopisného muzea Plzeňska
Jedním z fondů, které spravuje Národopisné muzeum Plzeňska, je také kolekce nazvaná „Textil a oděvy městské“. Řada sbírkových předmětů městského odívání (městské módy a oděvních doplňků) je už také k vidění v nové stálé expozici a rozhodně si zaslouží pozornost. Víte třeba, jak vypadala móda v období empíru?
19. století bylo dobou postupných velkých proměn ve společenské, ekonomické i politické rovině a oblast módy také nezůstala pozadu. Na rozdíl od předchozích historických epoch se proměny v oblékání uskutečňovaly poměrně rychle - důležitou roli hrály počátky průmyslové výroby tkanin, vynález šicího stroje a později i vznik konfekční výroby. A zatímco v předchozích staletích módní trendy diktoval panovnický dvůr, v 19. století se situace změnila - móda se stala záležitostí širšího okruhu společnosti a odívání výrazně začalo ovlivňovat měšťanstvo.
Dámská móda v období empíru
Dámská móda v období empíru (období cca 1805 – 1815) byla ovlivněná antikou. Od 90. let 18. století byly výraznou částí dámského oděvu tzv. chemise, dlouhé v pase nepřestřižené šaty s krátkými rukávy a dekoltem. Pasová linie byla přesunutá těsně pod prsa a dolů po těle šat volně splýval. Z módy se v této době vyřadily korzety (vrátily se zpět až po roce 1810), vycpávky a velké množství spodniček. Nepoužíval se již tolik hedvábí a samet, ale lehčí látky jako mušelín a popelín. Počátkem 19. století se dámské oblečení stalo zdobnější díky krajkám a volánům při dolním okraji šatů. Šaty se zkracovaly a odkrývaly se kotníky. Výstřihy se zmenšily a vznikl stojatý límeček. Svrchní šaty zastupovaly rozměrné kašmírové šály a krátké kabátky sahající k hranici přirozeného pasu.
Účesy a doplňky
Účesy se v období empíru vytvářely pomocí hladce sčesaných vlasů rozdělených uprostřed pěšinkou, oživené byly volně rozhozenými zvlněnými kadeřemi po čele. Prameny vlasů se v zadní části splétaly do copů nebo byly stažené do síťky. Dámy nosily čepce, barety i klobouky, které byly znamením reprezentace a odkazovaly na jejich společenský stav. Svůj oděv doplňovaly umělými perlami, diadémy nebo náramky na rukou i na nohou. Další doplňky tvořily vějíře, slunečníky, lorňony, vysoké rukavice, rukávníky, síťované váčky a pompadúrky zavěšené na předloktí. Obuv se nosila bez podpatků, kožená nebo hedvábná, ale také třeba sandály vázané řemínky.
Pánská móda
Pánská móda se v období empíru zjednodušovala a byla pro ni typická nenápadná elegance, střízlivost a také kvalitní materiál i střih. Přetrvávaly kalhoty ke koleni a objevovaly se i prodloužené, které se zasouvaly do vysokých holínek jezdeckého typu. Dalším typem kalhot, které se ještě v počátcích 19. století nosily, byly pantalóny, které odhalovaly obuv od kotníku až po špičku. Svrchní oděv tvořil frak a redingot v tlumenějších barvách, plášť havelok nebo krátký kabát do pasu zvaný špenzr. Nosily se vzorované vesty a košile se zdobenou náprsenku a vysokým límcem s vázankou. Mezi pokrývky hlavy patřil třírohý (později dvourohý) klobouk a pro každodenní příležitost kulaté tmavé klobouky a cylindry.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
