Mezi lidmi se šíří obavy z liščí tasemnice, lékaři je ale mírní

Mezi lidmi v posledních dnech koluje mail, který varuje před tasemnicí liščí. V textu se dočtou, že lesní plody mohou být potřísněny od nakažených zvířat. A pokud je člověk neumyje a sní rovnou v lese, mohou údajně hrozit zdravotní problémy.

„Když jsem si to přečetla, dostala jsem strach, abych tuhle nemoc taky nedostala. Jak budu chodit na borůvky? Jak je budu trhat? Já jsem zvyklá v lese sbírat i taky jíst," svěřila se se svými obavami sedmdesátiletá paní Eva z Plzně. Je jednou z těch, které varovný mail překvapil a zprávu rozeslala i svým známým.

Podle údajů z plzeňského hejtmanství žije v Plzeňském kraji zhruba 6300 lišek a jejich stavy se během posledních 15let zvyšují. Nákaza tzv. tasemničkou liščí postihuje v průměru zhruba třetinu vyšetřených zvířat. Monitoring probíhá už několik let, podle něj jsou nejvíce postiženy příhraniční okresy, tedy Tachovsko, Domažlicko, Klatovsko a následuje Plzeň-jih.

Diagnostikovat onemocnění není vždy jednoduché

Přenos tohoto parazita na člověka je ale velice vzácný. Echinokokózou, tedy onemocněním, které způsobuje, v Česku navíc trpí spíše cizinci nebo cestovatelé. U Plzeňana lékaři toho onemocnění diagnostikovali naposledy před deseti lety. Rozpoznat příznaky ale nebývá vždy jednoduché, nemívají totiž pokaždé stejný typický průběh.

„Protože to je onemocnění, které se vyvíjí poměrně dlouhou dobu. Cysta v různých orgánech, primárně v játrech, druhotně plíce, mozek, tak roste až desetiletí. Takže příznaky mohou nastupovat plíživě. Záleží na tom, v jakém orgánu se vyskytují a na jaký orgán začínají tlačit," vysvětlil přednosta Mikrobiologického ústavu v plzeňské Fakultní nemocnici Karel Fajfrlík.

Léčba takového onemocnění pak probíhá v souvislosti s velikostí cysty. V jednodušších případech jde o nějaký druh antiparazitární terapie. Cysta se může také tzv. devitalizovat, tedy usmrtit. Pokud její velikost přeroste do větší velikosti, odstraňují ji lékaři chirurgicky.

Důvod k panice není, uklidňují lékaři

Pravděpodobnost, že se lidé v lese nakazí, ale obecně vzato není velká. Jak už bylo řečeno výše, přenos tasemničky liščí na člověka je velice vzácný. Lékaři proto obavy sběračů lesních plodů mírní a varují před zbytečnou panikou.

„To nebezpečí, i když tady je, tak asi není tak velké. Považuju českého člověka za tzv. sběrače, protože vždycky jsme chodili do lesů a sbírali borůvky, maliny, houby a těch onemocnění opravdu na deset milionů není tolik," uvedl Karel Fajfrlík.

Přesto je ale dobré myslet na prevenci. Pokud to tedy je možné, měli by se lidé vždy snažit lesní plody umývat nebo jinak očišťovat.