Miloš Vršecký se nikdy nespokojil s průměrností
Kulaté narozeniny oslaví plzeňský choreograf Miloš Vršecký. Jeho jméno je nerozlučně spojeno především s Plzeňským lidovým souborem Mladina, ale jeho práci znají příznivci folkloru po celé republice. Pořad připravila Michaela Vondráčková.
Ať jeho jméno vyslovíte mezi milovníky folkloru v Plzni, Pardubicích, Strážnici nebo jinde – všude ho znají. A všude cítíte úctu k tomu, co na poli lidového tance vytvořil. Miloš Vršecký je zkrátka mezi choreografy osobnost. V letošním roce slaví kulaté 65. narozeniny.
Narodil se 24. března 1950 v Kamenném Újezdu u Nýřan. V roce 1983 ukončil studia na Pedagogické fakultě v Plzni (obor český jazyk) a kromě učitelování působil svého času i jako ředitel Domu kultury v Plzni nebo později jako ředitel plzeňské Základní školy Martina Luthera.
Pochází z hudební rodiny. Sám v roce 1958 stál u zrodu tehdy dětského folklorního souboru Jiskra z Plzně, kde se uplatnil jako zpěvák a tanečník. Ovšem pouze do roku 1965 – tehdy se stal členem souboru Škoda Plzeň (dnes Mladina) a s tímto souborem už jeho jméno zůstane navždycky spojené.
Miloš Vršecký je podepsaný pod řadou vynikajících choreografií lidového tance. Pro soubor Škoda Plzeň (dnes Mladina) vytvořil například:
Štajdyše (1970, hudební úprava Karel Koukolík),
Furianti (1973, hudební úprava Josef Krček),
Plzeňské tance (1974, hudební úprava Václav Švík),
Terentete (1975, hudební úprava Václav Švík),
Hyjta (1984, hudební úprava Josef Krček),
Ó, radost má (1987, hudební úprava Josef Krček),
Jihočeská kola (1994, hudební úprava Jaroslava Smolová),
Plzeňská svatba (1995, hudební úprava Milan Smola).
Tanečníky cepoval, ale nikdo z nich by neměnil
Lidové umění Miloše Vršeckého provází prakticky po celý život. Zúčastňoval se kurzů vedených manžely Rejškovými, Zdenkou Jelínkovou, Libuší Hynkovou a postupně sbíral taneční a choreografické zkušenosti. Krátce působil i v taneční skupině Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého v Praze. Tančil, tančil a tančil…
V roce 1973 nastoupil opět do souboru Škoda (dnešní Mladina), kde dlouhá léta působil jako tanečník, vedoucí taneční skupiny a choreograf. Od roku 1999 pracoval také jako vedoucí souboru. Ti, kdo ho v souboru zažili, vzpomínají, jak pod jeho vedením odcházeli tanečníci ze zkoušek kompletně propocení a často sotva stáli na nohou – nikdo z nich by ale neměnil!
Miloš Vršecký mnoha lidem otevřel a ukázal cestu k folkloru, k lidovému umění. Byl přirozenou autoritou, přinášel stále nové nápady a hlavně se nikdy nespokojil s průměrností. I díky tomu vychoval celou řadu vynikajících tanečníků a soubor za jeho vedení posbíral mnohá ocenění. „Vršeckého taneční škola“ dodnes zůstává vzorem a inspirací, z jeho choreografické práce stále čerpá nejen Plzeňský lidový soubor Mladina a Český lidový soubor Chrudim, ale od roku 2010 i společný projekt obou těles „Český tanec“.
Poslechněte si celý Špalíček věnovaný Miloši Vršeckému k jeho 65. narozeninám pod odkazem Přehrajte si celý příspěvek!
ČESKÝ TANEC 2010 - sestřih
(„Taneční škola Miloše Vršeckého v hudbě Josefa Krčka“ - 6. listopadu 2010, Divadle Karla Pippicha v Chrudimi)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
