Morana, Mokoš, Pohvizd nebo čert. Pojďte se trošku bát a zároveň získat povědomí o slovanských bytostech
Málokdo by asi čekal, že v zoologické zahradě je možné se bát. Tedy pokud pomineme různé fobie některých lidí z pavouků, hadů a dalších reálných tvorů. V plzeňské zoo mají ale expozici s názvem Strašidelné sklepení, které se nachází na statku Lüftnerka v prostorách za kovárnou.
„Už kdysi dávno se tady mluvilo o tom, že sklepení je samo o sobě strašidelné, ale nevyužité. A jak jinak dotvořit strašidelné sklepení, než strašidly? Vznikl nápad, že by tady měly být především slovanské mytické postavy, které přímo souvisejí s českým statkem jako takovým,“ sdělila na úvod Kateřina Misíková, která má v Zoologické a botanické zahradě města Plzně na starost marketing a také fotografování.
Oči skutečného člověka
Postavy, které ve Strašidelném sklepení uvidíte, pocházejí z dílny Zdeňka Zajíčka, provozovatele Muzea strašidel a plzeňského ponocného. Hned u vchodu vás uvítá babka kořenářka, která u sebe má nejrůznější byliny. Zajímavé jsou pak její oči, které nejednomu návštěvníkovi mohou připadat jako „živé“: „Je to trochu strašidelný příběh, takže sem vlastně patří. Původně její oči pocházely skutečně od slepého člověka, který měl jako náhradu oči skleněné. Tyto oči jsme dali babce kořenářce, ale někdo jí je ukradl. Museli jsme jí tedy vyrobit nové oči,“ popsala pracovnice zoo.
Krom babky kořenářky tady můžete potkat Moranu, čerta, hejkala, Pohvizda nebo třeba bytost jménem Mokoš: „Tuto postavu mám já osobně hrozně ráda. Je to slovanská bohyně, Matka Země jako taková,“ řekla Kateřina Misíková.
Co se údajně stane tomu, kdo odpoví na hejkalovo volání? Poslechněte si přiloženou reportáž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
