Mrazy vadí nejen lidem, ale také například slepicím

Chovatel musí zvýšeným nárokům nosnic v dlouhotrvajících mrazech přizpůsobit a upravit denní režim zvířat. Je potřeba sledovat, aby zvířata nepromrzla. Letošní lednové a únorové mrazy jsou z pohledu farmářů opravdu náročné.

Na farmě v Žilově chrání drůběž teplou vodou, větším podestýláním, zvýšeným přisunem krmiva, aby měla drůběž více energie a zvířata jsou umístěna také v menších prostorách, aby došlo k jejich rychlejšímu prohřátí. U drůběže se rovněž svítí elektrikou, k dispozici tu mají elektrické kvočny, žárovky a topná tělesa.

Slepice většinou snáší vejce při teplotách v rozmezí od 8 do 26 stupňů Celsia, vývoj zárodku vajíček je při těchto teplotách přirozený. Pokud teplota klesne pod 8 stupňů nebo se naopak zvýší nad 26 stupňů, vývoj zárodku se zastaví a slepice přestávají snášet. Hlavně v ranních hodinách je proto důležité, pokud chceme, aby slepice nesla, zabezpečit teplo. Slepice v Žilově se v mrazech vypouštějí do venkovního výběhu také pouze na kratší dobu.

Další ochranou před mrazy může být také mazání hřebínku slepice sádlem, aby nenamrzl. V mrazivém počasí, pokud slepice vejce snáší, jsou vaječné zárodky menší, barva žloutku je světlejší a tenčí je také skořápka vajíčka.