Muchomůrku šedivku raději nejezte. Kvůli možné záměně s jedovatou muchomůrkou panterovou
Tyto houby, jedna jedlá a druhá jedovatá, někdy rostou nedaleko od sebe. Záměna vás může stát zdraví, oslabené jedince i život.
Muchomůrky šedivka i panterová mají šedivý klobouk a jsou přibližně stejně velké. Navíc se stává, že rostou blízko sebe v jedné lokalitě. „Za posledních 14 dní jsem našel jak muchomůrku šedivku, tak muchomůrku panterovou v zámeckém parku v Horšovském Týně a také u Tatiné a Nekmíře. Snad dva metry od sebe. V té době ještě bylo sucho a houby byly seschlé, takže hlavní znaky byly špatně rozlišitelné. Muchomůrka šedivka má rýhovaný prsten a hladký okraj klobouku, u muchomůrky panterové to je naopak. Ale na zaschlých plodnicích to bylo špatně pozorovatelné,“ vypráví mykolog Zdeněk Hájek.
Podle něj nejjistější je muchomůrku šedivku úplně vyřadit z jídelníčku. „Stejně není moc dobrá, máme jiné a kvalitnější houby. Záměna s muchomůrkou panterovou může být fatální. Po její konzumaci do půl nebo tři čtvrtě hodiny nastává otrava,“ varuje Zdeněk Hájek. Otrava muchomůrkou panterovou vyvolává halucinace, úporné zvracení, u nemocných nebo jinak oslabených lidí může dojít i k úmrtí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.