Muzeum čokolády v Táboře vás ohromí čokoládovým vlakem i bustou postavy z Pirátů z Karibiku
Útok na všechny smysly. Tak by se dala popsat návštěva Muzea čokolády v jihočeském Táboře. Nejenom, že se během ní procházíte mezi čokoládovými sochami a marcipánovými modely, které - nebýt ve vitrínách - by lákaly k uloupnutí, jako v pohádce o perníkové chaloupce, ale všude ve vzduchu se vznáší i opojná vůně kakaa z cukrářské manufaktury, která s expozicí sousedí.
„Tohle je aztécký panovník Moctezuma,“ ukazuje Martina Cimpová z táborského Muzea čokolády na barevnou sochu indiánského krále v životní velikosti. „Traduje se, že denně vypil až padesát šálků čokolády. Podle tehdejšího receptu šlo ale jen o rozemleté kakaové boby smíchané s kukuřičnou moukou a zalité vodou. Španělský dobyvatel Hernán Cortés se od Moctezumy dozvěděl o nápoji čokoláda a také to, že Aztékové používají kakaové boby jako platidlo. Říkalo se pak, že v Americe rostou peníze na stromech,“ usmívá se Martina Cimpová.
Muzeum čokolády ale nenabízí jen poutavou výstavu o historii této pochutiny, bez které si spousta obyvatel naší planety nedokáže svůj život představit. Hlavní část expozice tvoří sochy a modely vyrobené z čokolády nebo marcipánu.
„Naším nejnovějším exponátem je marcipánový pes Gump,“ upozorňuje Martina Cimpová na realisticky vyvedenou sochu psího filmového hrdiny. „Autor příběhu o psovi Gumpovi Filip Rožek je zároveň spoluautorem knihy Fína Čokoláda, která je o jedné statečné holčičce a našem muzeu,“ dodává.
Muzeum čokolády najdete v historickém centru města Tábora. Jeho součástí je i čokolatérie, ve které se vyrábí nesčetné druhy čokoládových bonbónů a pralinek. Jejich rukodělnou výrobu můžou návštěvníci pozorovat z muzejní kavárny, ve které jsou samozřejmě i k zakoupení. Muzeum je otevřeno celoročně, aktuální podmínky pro vstup najdete na muzejních stránkách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.