Muzikant a národopisec Rudolf Svačina

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Svačinova dudácká muzika, rok 1946

V únoru uplynulo přesně 120 let od narození muzikanta a národopisce Rudolfa Svačiny. Svačinova dudácká muzika byla svého času na Chodsku vyhledávanou chodskou muzikou i velkou inspirací pro následovníky. Dodnes nebyla zapomenuta, její snímky jsou také trvalou součástí archivu Českého rozhlasu.

Rudolf Svačina se narodil 24. února roku 1900 v Kolovči u Domažlic do učitelské rodiny. Po absolvování domažlického gymnázia vystudoval učitelský ústav v Praze a učitelství se na území okresu Domažlice věnoval až do roku 1940, kdy byl zatčen gestapem. Byl vězněn nejprve v bavorském Flossenbürgu, kde zůstal do roku 1941. Krátce po propuštění se zapojil do ilegální činnosti a tak byl v roce 1943 zatčen podruhé a odvezen do terezínské Malé pevnosti. Zde si vysloužil přezdívku „terezínský chlebodárce“. Perzekuce jeho osoby nepřestala ani po válce. V roce 1948 byl coby člen Národně socialistické strany na krátko opět zatčen a poté ho komunisté vyloučili z politického i veřejného života a zakázali mu publikovat.

Chodská družina

Rudolf Svačina hrál na housle a už v roce 1917 (tedy ve svých sedmnácti letech) založil dudáckou muziku se svým bratrem Stanislavem, který hrál na dudy. Později k sobě přizvali nejlepší zpěváky a tanečníky z Chodska a v roce 1923 založil Chodskou družinu. S touto Chodskou družinou pořádal společně s hudebním skladatelem Jindřichem Jindřichem a spisovatelem Janem Vrbou komponované hudebně literární chodské večery, se kterými procestovali celé tehdejší Československo. Zvláště v době okupace byly tyto večery hodně oblíbené a potřebné pro stálé uvědomování si národní identity. Svačinova dudácká muzika pak hrála s většími či menšími pauzami až do roku 1970, kdy natočila pro Československý rozhlas své poslední nahrávky.

Národopisná práce Rudolfa Svačiny

Rudolf Svačina se velmi zabýval chodským národopisem. Sbíral po vesnicích u starých zpěváků, muzikantů a pamětníků lidové písně a především lidovou slovesnost - včetně výročních zvyků a obyčejů. Vše pak uložil ve svých rukopisech „Chodský rok“ a „Kronika mého života“, které jsou nyní v archivu Muzea Chodska v Domažlicích. Byl činný i jako spisovatel, i když s publikováním jeho díla to bylo složité. Na několik svých národopisných publikací musel s vydáním počkat až po roce 1989. Z velkého výčtu jeho díla jmenuji alespoň některé: Z kraje Kozinova, Chodská svarba, Dudák Hančl a především Dudáci a dudácká muzika na Chodsku. Vydával také odborné články a statě zejména o pedagogické činnosti.

Rudolf Svačina se dožil úctyhodného věku devadesáti sedmi let a zanechal po sobě obrovské národopisné dílo, z kterého budou čerpat ještě další generace folklorních badatelů.