Na Hracholuskách pozor na vodníka
„Dospělý i dětičky, dejte svoje dušičky,“ tak pravidelně volá vodník na projíždějící parníky na Hracholuské nádrži. Zelený mužíček se tady zjevuje už desítky let.
Na břehu vodní nádrže na rozhraní severního Plzeňska a Tachovska se už desítky let zjevuje vodník. Z úkrytu ho skoro pravidelně vyláká výletní parník, který po přehradě v letní sezoně projíždí. Zelená bytost se zjevuje vždy jen na chvíli, a to kus za silničním mostem zahouká. Jakmile se přiblíží loď s turisty, postává vodník na molu, mává podběrákem a láká k sobě dušičky.
Vodnická rodina
Parník připlouvá ke břehu a vypíná motor, aby vodník mohl z mola nerušené vábit dušičky. Poprvé se vodník na přehradě zjevil zřejmě už na konci šedesátých let, jak vzpomíná Jiřinka Pinkerová z obce Blahousty, ve vodníka se proměňoval její manžel: „Manžel pracoval jako technolog a nějaký kolega přinesl tento oblek z bazaru a dělal si legraci, že z toho budou dobré modráky.“ Modračky z toho ale nebyly, z původně vojenského obleku, určeného pro maskování vojáků v přírodě, se stal oblek pro vodníka.
I když se pak vodník na pár let ztratil, na tradici v 80. letech navázal zeť původního vodníka Zdeněk Srb. „Když se narodily děti, tak jsme jim chtěli udělat radost a pokračovali jsme ve vodnické tradici. Když jdu na houby a slyším houkat parník, tak běžím honem dolů k vodě vábit duše,“ popsal svůj vodnický úděl.
Tradice pokračuje
V rodině Srbů se vodničení dědí. Když nemůže Zdeněk, promění se ve vodníka jeho syn Martin. „Dostal jsem se k tomu v 10 letech, musel jsem počkat, až do kostýmu dorostu. Spojil jsem to dokonce s povoláním, voda se mě drží i v civilním životě, jsem chemický inženýr a pracuji v čistírně odpadních vod,“ prozradil. A někdy zezelená i Martinova maminka Miroslava Srbová. „Já vodničím zřídka, když nikdo není, asi třikrát za rok,“ přiznala. A vodnickému řemeslu už se učí i malá Štěpánka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plzen.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.