Naďa Urbánková: Závidím

2. prosinec 2023

Nechce se ani věřit, že píseň Závidím se stala českým hitem už před více než padesáti lety. Její nadčasový text napsal Jiří Grossmann. Vyjádřil v něm pocity člověka, který ví, že má nemoc, kterou nepřekoná. Píseň se stala klenotem české populární hudby.

Saxana, Kávu si osladím, Závidím, Zelená je tráva, malý přítel z města N, Žárlivý kakadu nebo Kdo vchází do tvých snů má lásko – to jsou jen některé z mnoha hitů, které do naší populární hudby přinesl rok 1972.

Jako první v roce 1966 nazpíval melodii, kterou u nás známe pod názvem Závidím, italský zpěvák Adriano Celentano, zpívá v ní o ztrátě domova v dětství. V té době ještě český textař a muzikant Jiří Grossmann nebyl členem divadla Semafor. Měl ale už za sebou tehdy smrtelnou Hodgkinovu chorobu, která mu byla diagnostikována během základní vojenské služby. Tehdy se ale ještě podařilo onemocnění chirurgickým zákrokem odstranit. O tři roky později, v roce 1969, když mu bylo 28 let a jeho kariéra s Jiřím Šimkem byla v divadle Semafor na vrcholu, se však nemoc ozvala znovu. Jeho pobyty v nemocnici byly čím dál častější a Jiří Grossmann si uvědomoval, že se blíží konec. O své nemoci nikomu neřekl.

Své pocity vyjádřil v písni, kterou nazval Závidím. Byla natočena v roce 1969, nazpívala ji Naďa Urbánková. Na přání Grossmannovy maminky ji pak zazpívala i na pohřbu Jiřího Grossmanna v prosinci roku 1971. Píseň měla obrovský úspěch a jistě přispěla k tomu, že v roce 1972 Naďa Urbánková vyhrála anketu Zlatý slavík.

autor: Jaroslav Kopejtko | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.