Naše národní řeka Vltava pramení v šumavských lesích. Z Černé hory vyvěrá několik menších pramenů
Naše národní řeka Vltava je dlouhá 430 kilometrů a je tak nejdelší řekou na území naší republiky. Když se vydáte proti proudu Vltavy, můžete se dostat až k Černé hoře nedaleko šumavské Kvildy, kde řeka v lesích pramení. V tomto místě má pozdější mohutný tok podobu studánky a tenkého čůrku vody.
„To, co je tady nejvíce zajímavé, je les, který je okolo,“ říká mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák. Právě jsme absolvovali sedmikilometrovou, modře značenou trasu z šumavské Kvildy k pramenu Vltavy a stojíme u studánky, obklopené hlubokými zelenými hvozdy.
„Málokterý z návštěvníků si tu uvědomí, že se pohybuje ve skutečném pralese,“ vysvětluje Jan Dvořák. „V minulosti, ale i relativně nedávno, když řádil orkán Kyrill, přišel silný vítr, pokácel část lesa, ve kterém se pak rozmnožil kůrovec a ten dokonal zkázu. Dnes ale vidíme, že to nejsou žádné zásadní kalamity, se kterými by si příroda neporadila. Respektive lesy na Šumavě jsou na tuhle periodicitu zvyklé,“ popisuje mluvčí děje, které stály za vznikem neprostupných zelených porostů, za kterých trčí uschlé pahýly vzrostlých smrků. Mezi nimi se ale sem tam tyčí i mohutný zelený smrk.
„Odborníci si lámou hlavu nad tím, jak je možné, že tu kůrovcovou kalamitu přežili. Možná je to tím, že se ty stromy náletu kůrovce ubránily, anebo možná nejsou z nějakého důvodu pro kůrovce atraktivní. Každopádně tu díky nim máme novou generaci smrčků.“
K pralesům patří i zvěř. Na otázku, jestli zdejší kopce obývají v souvislosti se Šumavou často zmiňovaní tetřevi, Jan Dvořák přitakává. Ale vzápětí dodává, že zrovna okolí vltavského pramene pro ně není ideální. „Ročně se k pramenu vydá sto deset, sto dvacet tisíc turistů a to tetřevům nesvědčí. Prokazatelně ale víme, že jsou tu vlci. Koneckonců v celém národním parku teď máme šest vlčích smeček,“ dodává.
Samotný pramen Vltavy má poměrně pohnutou historii. Za první republiky u něj stávala horská bouda, která se za druhé světové války proměnila v nacistický zajatecký tábor. Po válce byla stavba stržena a celé území bylo obehnáno plotem pohraničního pásma. Teprve po pádu železné opony se opět k vltavskému pramenu mohli vrátit turisté. V současnosti k němu vedou dvě turistické trasy. Jedna z Kvildy, druhá z nedaleké osady Bučina.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
