Nedělní Noční linka: Zimní radosti našeho dětství

22. prosinec 2024
Noční linka
Noční linku moderuje ze zlínského studia Jarka Barboříková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Dnes večer nás čeká krásné téma plné nostalgie a vzpomínek. Budeme se vracet k zimním radostem našeho dětství – ke dnům, kdy nám mráz štípal do tváří, ale smích nás hřál.

Sáňkování, koulovačky, zamrzlé rybníky a vůně horkého čaje po návratu domů... Co vám připomíná zimu vašeho dětství? Jaké chvíle zůstaly ve vaší paměti nejvíce? Jaké byly vaše první lyže? Na čem všem jste sjížděli kopce?

Podělte se s námi o své vzpomínky na zimní dny, co vám tehdy přinášelo radost. Byla to společná rodinná tradice, nebo dobrodružství s kamarády na sněhu? Jaké hry jste si hrávali a co jste nejraději dělali, když se venku setmělo? Jak se podle vás zimy vašeho dětství liší od těch dnešních?

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Jari|Jaruško já si pamatuji že v 55-57 jsme chodily bruslit na Vltavu, což ze mě dělá pamětnika. Celý život jsem zažil bílé Vánoce , jak ve Francii , Kanada a Spojené státy Merry Christmas Jari , Golden British Columbia
Vladka z Rychvaldu|Krásný poslech všem, zimní radovánky byly úžasné - klouzačy, bruslení na řece Ostravici,sáňkování z kopce "Hliník", které končilo někdy až v náhonu pod nim. Lyžování na dřevěných lyžích s tyčkami z lískových prutů, staveni různých iglú, honiček po vyšlapaných pěšinách v čerstvém sněhu, vytváření andělů. Jednou při bruslení nad velkým splavem se kamarád propadl do řeky až po pás. Po vytažení jsme ho posadili na sáně a odtáhli ho domů a tam se nemohl ani postavit, jak mu oblečení zatím zmrzlo. Doma ho museli v oblečení naložit do vany, aby ho pak pro jistotu koupali v teplé vodě mohli svléknout. A ještě ho pak nechali v teplé vodě vyhřát. Myslím, že to ani neodstonal. Kolik bylo koulovaček, nebo házení kouli na různé cíle. Aut bylo méně a sněhu více, tak se sáňkovalo i na různých cestách a to to fičelo. Jednou jsme i zkoušeli lízat kliku od vstupních dveří, coz někteří co to vzali poctivě odnesli zraněním jazyka. No vyváděli jsme různé věci, domu přicházeli většinou unavení, ale šťastní. Škoda, že dnes v městech už toto děti nemohou zažít. Ale snad bude líp . Moc jim to přeji.
Jirka|Dobrý večer nejdříve bych Vás a všechny pozdravit a podělit se s Vám říci své vzpomínky na zimní radovánky mého dětství. Bylo před měnovou reformou roce 1952 , kdy se měnili v Praze obvody a proto se měnily cedule názvy pražských ulic a staré cedule nechali na místě což byl důvod je použít jako boby. Jezdil jsem na tom na sněhu, v kabáty byly z látky z kopřiv. Tento kabát se mi dostal mezi ceduli a klouzačku. Kabát to nevydžel a já vzadu vypadal jak havajská tanečnice samé třásně. jak to dopadlo doma nebudu vyprávět, protože tenkrát oděvy byly na lísky a kabát byl k nepotřebě.
Zdena|Dobrý večer, chtěla bych se taky přidat do vaší debaty. Za našeho mládí jsme přiběhli domů, práskli s aktovkami a už jsem mazali buď lítat po městě, nebo sánkovat na pešunk až do tmy. Kouzelné bylo, že všude bylo relativně bezpečno, takže se o nás aní rodiče nebáli, Ale když jsme zapomněli kolik je hodin, přesto, že jsme vidělina Černou věž. dostali jsme doma pořádný mazec. O kde jsou ty časy.Když jsem byla trochu větší, začala jsem jezdit na Šumavu na lyže. Sněhu bylo habaděj. Dnes vůbec nezávidím lyžařům, co jezdí po umělém sněhu, celém zašmudlaném.Jsem už stará,takže na lyže nemůžu , ale někdy mám velkou chuť to alespoň na chvíli zkusit. Sníh přinášel také povinnosti například úklid sněhu kolem domu, což končilo sněhovou válkou a velkým řáděním. Bylo to úžasné. Spali jsme hned jak zabití, Velmi vás a všechny posluchače Zdena z Českých Budějovic.
Sváťa z Brna|Pěkný večer vám všem v této teplé ziměJo dříve to byla zima.Bývalo u nás v Posázaví sněhu víc než dost.Stavěli jsme sněhuláky ale i sněhové pevnosti , o které jsme bojovali sněhovými koulemi. Chodili jsme na Sázavu bruslit , hrát hokej a často jsme přicházeli domů se zmrzlými tepláky.Zajímavé že jsme ani nebývali moc nemocní.No a zmrzlý rampouch to bývala docela lahoda.Zimo vrať se k nám aspoň na pár dní. Váš Sváťa
Sváťa z Brna|Dobrý a hezký vánoční večer Vám paní Jarko i všem linkařům.Tak to vezmu od začátku.Tedy sáňkování.Jezdívali jsme i po silnici , která směřovala dolů k lihovaru.Na cestu zpět- do kopce-jsme zapřahali saně za lejty ,kterými byly vyváženy z lihovaru vejpalky.Kočí to neměli rádi a oháněli se po nás bičem.I na bruslení rád vzpomínám , jezdili jsme po Sázavě a stávalo se často , že jsme "zahučeli" do vody.To jsme pak domů pádili se zmrzlými tepláky.Ze sněhu jsme stavěli "pevnosti" , které jsme pak polévali vodou ,aby se staly nedobytnýmiVečer patřil zpravidla poslechu rádia a hraní her.Rádi jsme hráli "Člověče nezlob se " a "Dámu"Dnes jsou podmínky pro trávení času v zimě podstatně odlišné.Je mnohem více možností jak u nás , tak i v zahraničí.Cenové relace jsou také odlišné , ale lidé si na to umí našetřit.Já zimní sportování sleduji většinou v televizi.Jo a také si rád při kávičce zahraji karty.Tak a je to .všem redaktorům i vám posluchači noční linky přeji pohodové Vánoce a zdraví ,štěstí a pohodu v roce 2025 .Váš Sváťa
autor: Jarka Barboříková

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.