Nejdražší koření světa? Pochopitelně šafrán!
Už v antice platil šafrán za vzácné koření. Podle řeckých bájí spal na šafránovém lůžku nejvyšší z bohů Zeus. Bohatí Římané trávili na lůžku vystlaném šafránovými květy svatební noc.
Původ šafránu
Jedná se o rostlinu z čeledi kosatcovitých šafrán setý (Crocus sativus). Příbuzná je k u nás běžně pěstovanému okrasnému šafránu jarnímu, krokusu. Na rozdíl od něj ale kvete fialovým květem až na podzim, od půlky října do půlky listopadu. Název šafrán pochází z arabštiny: za´fran = být žlutý. Arabští obchodníci přivezli šafrán ze západní Asie do Španělska. V současné době se nejvíc pěstuje v Íránu (93% světové produkce), Španělsku (nejkvalitnější šafrán z oblasti La Mancha, méně hořký než íránský), jižní Francii, Maroku, indickém Kašmíru a Latinské Americe.
Proč je tak drahé?
Nasbírat šafrán není žádná legrace. Z každého květu se trhají jenom 3 purpurově zbarvené čnělky. A kolik jich je potřeba na 1kg suchého šafránu? 100-150 tisíc květů, ze kterých se čnělky musí ručně vytrhat do 24 hod.! 1 sběrač za 1 den nasbírá přibližně 70g koření. Už chápete úsloví „je toho jako šafránu“? Podle lidové písně ze Španělska šafrán vyrůstá s východem slunce a umírá při jeho západu.
Šafránová žluť
V kuchyni se čnělky obvykle drtí s trochou cukru. Žluté barvivo, které obsahují, se rozpouští ve vodě a barví ji do žluta. Šafránová voda se potom využívá při vaření. Za žlutou barvu jsou odpovědné aromatické sloučeniny v šafránu, např. isophoron a krozin. V historii se šafránem barvily látky i další materiály.
Šafrán jako koření
Typickou kořennou, lehce nahořklou šafránovou chuť i vůni způsobuje tzv. šafranal, aldehyd vznikající při sušení šafránu. Bez tohoto koření se neobejdou španělská a francouzská kuchyně, chybět nesmí ani v kuchyni arabské, indické, čínské a latinskoamerické. Aromatizují a obarvují se jím různé pokrmy – pilaf, paella, omáčky, polévky, rizota, sýry, těsta a některé cukrovinky. Stačí vždy špetka šafránu, luxusním kořením se musí šetřit.
Šafrán jako léčivo
Šafrán zlepšuje náladu, zbaví vás deprese, únavy a vyčerpání. Od starověku má významné místo v medicíně – tlumí menstruační bolesti a bolesti žaludku, podporuje zažívání, pomáhá při jaterních a očních potížích, léčí astma a dnu. V malých dávkách působí jako mírné afrodiziakum. Ve velkých je nebezpečný a může způsobit bolesti hlavy, nevolnost, halucinace i ochrnutí centrálního nervového systému až smrt. Další důvod proč to s jeho užíváním nepřehánět.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
OVĚŘOVNA: Chce Jurečka zpoplatnit péči o důchodce? ‚Jednoznačná dezinformace,’ vyvrací ministerstvo
-
S Trumpem čelí Tchaj-wan nejistým vyhlídkám. Obavy budí jeho výroky i Muskův vliv v administrativě
-
‚Válka skončí, až Rusko pochopí, že nedokáže vyhrát.‘ Fico v Rusku podle Applebaumové nic nezmění
-
300 miliard dolarů ročně. Státy se na COP29 shodly na zvýšení klimatické podpory rozvojových zemí