Nejdražší koření světa? Pochopitelně šafrán!

Už v antice platil šafrán za vzácné koření. Podle řeckých bájí spal na šafránovém lůžku nejvyšší z bohů Zeus. Bohatí Římané trávili na lůžku vystlaném šafránovými květy svatební noc.

Původ šafránu

Jedná se o rostlinu z čeledi kosatcovitých šafrán setý (Crocus sativus). Příbuzná je k u nás běžně pěstovanému okrasnému šafránu jarnímu, krokusu. Na rozdíl od něj ale kvete fialovým květem až na podzim, od půlky října do půlky listopadu. Název šafrán pochází z arabštiny: za´fran = být žlutý. Arabští obchodníci přivezli šafrán ze západní Asie do Španělska. V současné době se nejvíc pěstuje v Íránu (93% světové produkce), Španělsku (nejkvalitnější šafrán z oblasti La Mancha, méně hořký než íránský), jižní Francii, Maroku, indickém Kašmíru a Latinské Americe.

Proč je tak drahé?

Nasbírat šafrán není žádná legrace. Z každého květu se trhají jenom 3 purpurově zbarvené čnělky. A kolik jich je potřeba na 1kg suchého šafránu? 100-150 tisíc květů, ze kterých se čnělky musí ručně vytrhat do 24 hod.! 1 sběrač za 1 den nasbírá přibližně 70g koření. Už chápete úsloví „je toho jako šafránu“? Podle lidové písně ze Španělska šafrán vyrůstá s východem slunce a umírá při jeho západu.

Šafránová žluť

V kuchyni se čnělky obvykle drtí s trochou cukru. Žluté barvivo, které obsahují, se rozpouští ve vodě a barví ji do žluta. Šafránová voda se potom využívá při vaření. Za žlutou barvu jsou odpovědné aromatické sloučeniny v šafránu, např. isophoron a krozin. V historii se šafránem barvily látky i další materiály.

Čtěte také

Šafrán jako koření

Typickou kořennou, lehce nahořklou šafránovou chuť i vůni způsobuje tzv. šafranal, aldehyd vznikající při sušení šafránu. Bez tohoto koření se neobejdou španělská a francouzská kuchyně, chybět nesmí ani v kuchyni arabské, indické, čínské a latinskoamerické. Aromatizují a obarvují se jím různé pokrmy – pilaf, paella, omáčky, polévky, rizota, sýry, těsta a některé cukrovinky. Stačí vždy špetka šafránu, luxusním kořením se musí šetřit.

Šafrán jako léčivo

Šafrán zlepšuje náladu, zbaví vás deprese, únavy a vyčerpání. Od starověku má významné místo v medicíně – tlumí menstruační bolesti a bolesti žaludku, podporuje zažívání, pomáhá při jaterních a očních potížích, léčí astma a dnu. V malých dávkách působí jako mírné afrodiziakum. Ve velkých je nebezpečný a může způsobit bolesti hlavy, nevolnost, halucinace i ochrnutí centrálního nervového systému až smrt. Další důvod proč to s jeho užíváním nepřehánět.

autoři: Soňa Vaicenbacherová , Jaroslav Dobiáš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.