Nejen povozy a žebřiňáky uměl kolář. Na zimu by vás vybavil saněmi
Kolář se v minulosti uplatnil nejen v létě, kdy byla hlavní poptávka po opravách kol a náprav povozů a kočárů, ale také v zimě. To nevyráběl speciální zimní kola, jak je tomu dnes u zimních pneumatik, ale sáně jak z pohádky.
Vynález kola před sedmi tisíci let patří dodnes k neúžasnějším objevům lidstva. Zpočátku byla dřevěná kola plná. Povoz byl ale moc těžký a tím i poruchový. Možná vás překvapí, že paprskové kolo znali v Íránu už kolem roku 1000 až 1500 před naším letopočtem.
Nejstarší vyobrazení vozu se čtyřmi plnými koly pochází od polského Krakova a datuje se kolem roku 3400 před naším letopočtem. Tou dobou se kolo rozšířilo po velké části našeho kontinentu.
S potřebou stále něco vozit a přemisťovat se pokroku neubránily ani české země. A z truhlářského všeuměla se posupně vypracoval mistr specializovaný výhradně na kola. Zrodil se kolář.
Základem jeho práce byl kromě truhlářské dovednosti kvalitní materiál. Dřevo. Na loukotě, tedy hlavní součásti kola, i paprsky, nejčastěji buk nebo dub, na osu kola pak většinou jilm pro svoji houževnatost.
Po sesazení všech dřevěných dílů putovalo kolo ke kováři. Ten na něj nasadil přesně odměřenou ještě žhavou obruč. Vychladnutím bylo kolo zpevněno a vydrželo i ten nejnáročnější terén. Problém většinou nastával při prudkém nenadálém vybočení - smyku. Ale to znáte i z dnešního silničního provozu.
Údržba a zimní servis
Údržba povozu s předem danou životností kol nebyla nijak složitá. Hlavní pravidlo bylo nenechat kola a další dřevěné součásti na přímém slunci, aby se dřevo neseschlo. Proto dobrý hospodář povoz udržoval ve stínu stodoly.
A jak to bylo v zimě? Že by se přezouvalo na zimní kola jako dnes? Do opravdu krutých zimních podmínek zhotovoval kolář sáně všech možných druhů a tvarů. Na zimu se přezouval kůň. Kovář ho okoval speciálními hřeby
Povozy s loukoťovými koly dávno skončily v muzeích, nebo je občas můžete vidět třeba při rozvážce z pivovarů, spanilých jízdách a slavnostech. Co vytlačilo z trhu řemeslníka koláře? Je to stále stejná písnička. Průmyslová revoluce, sériová výroba, atd.
Tak jen perlička na závěr. Osobně znám rodinu kolářů s Kolářem v příjmení. Už několikátou generaci provozují pneuservis. Jejich předkové tak kola vyráběli možná od dob, kdy se kolo poprvé dokutálelo do našich zemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
