Německá lidová hudba ze Šumavy

9. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Šumavská hackbrettová muzika

V plzeňském studiu Českého rozhlasu vznikly v projektu Folklor v regionech nové snímky německé lidové hudby z oblasti Pošumaví. Díky objevitelské práci Šumavské hackbrettové muziky tak znovu zní repertoár obyvatel obcí, které po roce 1945 zmizely v hraničním pásmu nebo dokonce pod hladinou Lipenské přehrady.

Prachatický valčík (Prachatitzer Walzer) spolu s dalšími vzácnými zápisy objevil v rukopisné pozůstalosti Karla Josefa Pimmera a v dalších pramenech etnomuzikolog a všestranný hudebník původem ze Strakonic Tomáš Spurný. Svoji kapelu sestavil tak, aby odpovídala instrumentální sazbě, kterou používala sestava tzv. Chrobolských muzikantů (Chrobolder Musikanten). Pocházeli z Prachaticka a konec jejich úspěšného působení po celém Pošumaví znamenal teprve odsun německy mluvícího obyvatelstva z Čech po roce 1945. 

Muzikanti z Chrobol

Název původní německé kapely pochází od vsi Chroboly u Prachatic. Podle fotografie v knize Heimatkreis Prachatitz im Böhmerwald účinkovali v lidových krojích, jejich hra byla údajně v roce 1937 dokonce zachycena v bohužel nedochovaném filmu. Hráli v obsazení: Johann Rothbauer (1. housle), další Johann Rothbauer zvaný Alter Schneider – „starý krejčí“ (2. housle), Thomas Mertl (kontrabas) a Otto Meisinger (hackbrett).

V Praze i Bayreuthu

Ve zmíněné knize se o starých Chorbolských muzikantech dočteme: Není snad vesnice v soudním okrese Prachatice, Volary a Vimperk, ani v sousedním kraji Krumlovském, v němž by nezahrála Chrobolská cimbálová muzika, ať už na tanečních zábavách, bálech nebo svatbách. Zejména starší lidé vzpomínají na pěkné melodie a humorné písničky této kapely. Jako vyznamenání dostali v roce 1937 pozvání do Prahy na koncert ve Valdštejnském paláci. Jejich popularita pak přerostla hranice Šumavy díky účinkování na akcích v bavorských městech a vyvrcholila angažmá v silvestrovském vysílání Bayreuthského rozhlasu v roce 1938. (překlad T. Spurný)

Šumavský cimbálek

Když je řeč o hackbrettové muzice a o hackbrettu, pojďme si ho blíže představit. Tento malý cimbálek tzv. štýrského typu, s dvěma kobylkami a diatonicky laděný, byl rozšířený po celé Šumavě. Hrál v nejrůznějších obsazeních, a tedy i různých laděních. Smyčcovým sestavám více vyhovovaly struny A D G C, případně G C F B, s dechovými nástroji hrály většinou nástroje s laděním strun B Es As Des.

Česko-rakouská sestava

Šumavská hackbrettová muzika pod vedením Tomáše Spurného od roku 2014 navazuje na tradici Chrobolské muziky a kromě některých dochovaných skladeb z jejího repertoáru prezentuje lidové písně a tance z celé česko-německé Šumavy. Spolupracuje se skupinami a sólisty sdruženými v Německém šumavském spolku.

Nové výjimečné nahrávky vznikly v následujícím obsazení: kapelník, autor hudebních úprav a hráč na hackbrett Tomáš Spurný ze Strakonic, houslistky Kristýna Hodinová z Volyně a Marie Krejčová z Kladrub a kontrabasistka Marie Vilánková z Čestic. Zpívali Roswitha, Ulf a Volker Derschmidt a Gudrun Schiffermüller z Fallsbachu, kterým je všem už přes osmdesát let! Jsou tedy vzácnými pamětníky a zkušenými interprety lidové hudby svých předků ze Šumavy.

autor: Zdeněk Vejvoda | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?