Německá lidová hudba ze Šumavy

9. listopad 2020

V plzeňském studiu Českého rozhlasu vznikly v projektu Folklor v regionech nové snímky německé lidové hudby z oblasti Pošumaví. Díky objevitelské práci Šumavské hackbrettové muziky tak znovu zní repertoár obyvatel obcí, které po roce 1945 zmizely v hraničním pásmu nebo dokonce pod hladinou Lipenské přehrady.

Prachatický valčík (Prachatitzer Walzer) spolu s dalšími vzácnými zápisy objevil v rukopisné pozůstalosti Karla Josefa Pimmera a v dalších pramenech etnomuzikolog a všestranný hudebník původem ze Strakonic Tomáš Spurný. Svoji kapelu sestavil tak, aby odpovídala instrumentální sazbě, kterou používala sestava tzv. Chrobolských muzikantů (Chrobolder Musikanten). Pocházeli z Prachaticka a konec jejich úspěšného působení po celém Pošumaví znamenal teprve odsun německy mluvícího obyvatelstva z Čech po roce 1945. 

Muzikanti z Chrobol

Název původní německé kapely pochází od vsi Chroboly u Prachatic. Podle fotografie v knize Heimatkreis Prachatitz im Böhmerwald účinkovali v lidových krojích, jejich hra byla údajně v roce 1937 dokonce zachycena v bohužel nedochovaném filmu. Hráli v obsazení: Johann Rothbauer (1. housle), další Johann Rothbauer zvaný Alter Schneider – „starý krejčí“ (2. housle), Thomas Mertl (kontrabas) a Otto Meisinger (hackbrett).

V Praze i Bayreuthu

Ve zmíněné knize se o starých Chorbolských muzikantech dočteme: Není snad vesnice v soudním okrese Prachatice, Volary a Vimperk, ani v sousedním kraji Krumlovském, v němž by nezahrála Chrobolská cimbálová muzika, ať už na tanečních zábavách, bálech nebo svatbách. Zejména starší lidé vzpomínají na pěkné melodie a humorné písničky této kapely. Jako vyznamenání dostali v roce 1937 pozvání do Prahy na koncert ve Valdštejnském paláci. Jejich popularita pak přerostla hranice Šumavy díky účinkování na akcích v bavorských městech a vyvrcholila angažmá v silvestrovském vysílání Bayreuthského rozhlasu v roce 1938. (překlad T. Spurný)

Šumavský cimbálek

Když je řeč o hackbrettové muzice a o hackbrettu, pojďme si ho blíže představit. Tento malý cimbálek tzv. štýrského typu, s dvěma kobylkami a diatonicky laděný, byl rozšířený po celé Šumavě. Hrál v nejrůznějších obsazeních, a tedy i různých laděních. Smyčcovým sestavám více vyhovovaly struny A D G C, případně G C F B, s dechovými nástroji hrály většinou nástroje s laděním strun B Es As Des.

Česko-rakouská sestava

Šumavská hackbrettová muzika pod vedením Tomáše Spurného od roku 2014 navazuje na tradici Chrobolské muziky a kromě některých dochovaných skladeb z jejího repertoáru prezentuje lidové písně a tance z celé česko-německé Šumavy. Spolupracuje se skupinami a sólisty sdruženými v Německém šumavském spolku.

Nové výjimečné nahrávky vznikly v následujícím obsazení: kapelník, autor hudebních úprav a hráč na hackbrett Tomáš Spurný ze Strakonic, houslistky Kristýna Hodinová z Volyně a Marie Krejčová z Kladrub a kontrabasistka Marie Vilánková z Čestic. Zpívali Roswitha, Ulf a Volker Derschmidt a Gudrun Schiffermüller z Fallsbachu, kterým je všem už přes osmdesát let! Jsou tedy vzácnými pamětníky a zkušenými interprety lidové hudby svých předků ze Šumavy.

autor: Zdeněk Vejvoda | zdroj: Český rozhlas Plzeň
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.