Neobyčejná „škeble“ – Perlorodka říční a její tvrdý život
Perlorodka říční – na první pohled by se dalo říci, že je to jen obyčejná škeble. Když se ale seznámíte s jejím životem, možná změníte názor. Perlorodka říční, která je opravdu velmi vzácným a kriticky ohroženým druhem nejen v České republice, ale i v Evropě má totiž velmi zajímavý život už od samotného narození. S tímto zajímavým živočichem nás seznámí mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Perlorodka říční je sladkovodní druh mlže, který se v České republice vyskytuje hlavně na Blanici, Malši, nebo sporadicky v Teplé Vltavě na Šumavě. Na dalších místech v Česku už bohužel vyhynula, stejně jako například v Polsku. Její nároky na kvalitu prostředí jsou vysoké, rozmnožování velmi složité a úspěšnost toho, že se perlorodka dožije svých až 140 let, je velice malá.
Perlorodka říční se dožívá až 140 let. Ke svému vývoji potřebuje pstruha obecného, formu potoční. V České republice běží program na záchranu perlorodky říční, konkrétně na Šumavě, v oblasti tzv. Vltavského luhu.
„Perlorodky jsou druhem, u kterého se dospělosti dožívají asi jen dvě procenta mladých perlorodek, které se tak zvaně „narodí“ opuštěním žaber svých hostitelských ryb, u nás pstruhů,“ říká bioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.
Vývoj perlorodky začíná tím, když samčí jedinec oplodní samičí perlorodku. Dík tomu se v jejím zárodečném vaku začnou vyvíjet takzvaná glochýdia. Když jsou dostatečně vyvinutá, samička je začne, v závislosti na teplotě vody, vyvrhovat ven. Tyto zárodky se okamžitě snaží uchytit především na žábrech pstruha, na kterém parazitují zhruba devět až deset měsíců. Když je dozrálá, tak se pustí a padá na dno, do kterého se zahrabává a pak už žije v tom dně, kde se dokáže aktivně pohybovat.
A to pomocí svalnaté nohy, připomínající spíše jazyk. Jedná se přitom o velmi malého tvora, tak půl milimetru velkého. V tomto prostředí žije 10 až 15 let a tato fáze je pro život perlorodky nejkritičtější a dochází tu k největšímu úhynu. Příčin může být mnoho – od přirozené úmrtnosti, přes nedostatek vhodné potravy, znečištění vody, nedostatek kyslíku ve dně nebo velké množství jemných splavenin až po mechanické poškození.
Zajímavost:
Kvůli stále se snižující populaci perlorodky říční musí být regulováno splouvání na Teplé Vltavě. Pokud klesne hladina řeky pod určitou mez, je možné splouvání úseku Teplé Vltavy buď s průvodci, nebo je úplně zakázáno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Analytička o Dukovanech: Korejci tvrdí, že staví efektivně. Francouzi nabízí evropskou technologii
-
Kastrace jako podmínka pro změnu pohlaví by mohla zmizet. Rozhodne o tom Ústavní soud
-
Boj s dezinformacemi na Tchaj-wanu v čínském stínu. ‚Využívají strachu z války,‘ vnímá ověřovatelka
-
Když broučci obarvují Campari