Bramborový šmorn z šumavského středověku
Jednoduchá, chutná, výživná a nutričně vyvážená. Řekli bychom dnešním moderním jazykem. Taková jídla si připravovali naši předkové. Tentokrát jsme s Martinem Havlíkem z Hotelové školy v Plzni na Borech sáhli po receptu ze Šumavy až do vzdáleného středověku. Šumavané neznali kalorické tabulky ani index tělesné hmotnosti. Kalorie na rozdíl od nás potřebovali.
Bramborový šmorn Šumavany zasytil před tvrdou prací třeba v lesích téměř na celý den. Nebojte se, nejde o nějakou kalorickou bombu. Základ tvoří brambory a pšeničná mouka, tedy sacharidy, hlavní palivo pro naše „motory“. A pokud by vám přece jen vadilo tradiční sádlo, můžete ho směle nahradit třeba olivovým olejem. Vytvoříte tak zcela vegetariánskou variantu šmornu.
- 700 g vařených brambor
- polohrubá mouka
- sádlo nebo olej
- sůl
Ve slupce uvařené oloupané brambory nastrouháme nahrubo a ve větší míse je opatrně promícháme s moukou tak, aby se jednotlivé kousky zcela obalili. Poté opékáme na troše sádla na pánvi s nepřilnavým povrchem za neustálého míchání dozlatova. Můžeme použít i olej, ale tradiční a chutnější je sádlo. Ke konci osolíme a podáváme nejlépe s kysaným mlékem.
Šmorn se dá připravit také na pekáči v troubě. Brambory při míchání s moukou trochu pomačkáme, aby vznikly asi 1 cm hrudky. Při této úpravě je potřeba použít větší množství sádla. Podáváme teplé opět nejlépe s kysaným mlékem.
Nejnovější recepty
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
