Posvícenská kachnička s višněmi
Václav Malovický – vlastivědný gastronomický etnograf, spisovatel
Suroviny:
1 středně velká kachna
3 – 4 velké lžíce másla
700 g višní (může být i kompot)
3 dcl červeného vína
60 g cukru
špetka mleté skořice (nebo kousek skořice v celku
2 hřebíčky
1 dcl třešňového nebo višňového likéru (např. griotky)
0,5 dcl višňovice nebo třešňovice
1 lžíci hladké mouky
sůl
mletý a drcený pepř
Příprava:
Kachnu očistíme, uvnitř vytřeme solí a mletým pepřem. Na pánvi rozehřejeme máslo a kachnu na něm ze všech stran opečeme do zlatohněda. Višně zbavíme stopek a pecek. Můžeme použít i višně kompotované – ty doporučujeme osušit. Povaříme je s vínem, skořicí, cukrem a hřebíčkem. Koření vyjmeme a ke směsi přidáme sklenku griotky. Kachnu dáme do pekáče, přidáme višňovou směs, posypeme špetkou drceného pepře a zhruba 40 minut v troubě vyhřáté na 180 stupňů dopečeme.
Až bude kachna měkká, z výpeku ji vyjmeme a naporcujeme. Uschováme na teplém místě. Višňový základ zahustíme moukou rozmíchanou ve višňovici nebo třešňovici. Můžeme též nahradit griotkou. Krátce povaříme a tímto základem naservírované porce kachny přelíváme.
Podáváme s karlovarským, litickým , vídeňským nebo houskovým knedlíkem vařeným v ubrousku.
Nejnovější recepty
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
