Tady je Plzeň! 80 let příběhů
Procesy. 7 let hrdinové z Plzně ukrývali tělo popraveného generála Heliodora Píky
V roce 1948 přebírají komunisté plnou kontrolu nad Československem a likvidují vše, co by mohlo ohrozit jejich režim. Politické procesy se rozbíhají na plné obrátky a režim neváhá použít jakékoliv prostředky k upevnění své moci.
Jedním z nejvýraznějších příběhů této doby je osud JUDr. Milady Horákové. Režim ji obvinil ze zrady a postavil před soud, který byl pouhou fraškou. Po měsících fyzického i psychického nátlaku, během nichž ji nutili učit se připravené výpovědi nazpaměť, soudci přečetli rozsudek: trest smrti.
Režim vytvořil propracovaný systém hrůzy, který měl umlčet opozici. Na hlavní skupinu obžalovaných, včetně Horákové a dalších tří odsouzených k smrti, navazovaly desítky procesů po celé zemi. Celkem bylo obžalováno 639 lidí. Výsledkem těchto procesů bylo deset trestů smrti, čtyřicet osm doživotních trestů a vězení v souhrnné délce 7830 let.
Těsně před popravou 27. června 1950 napsala Milada Horáková poslední dopis svým nejbližším: "Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj. Buďte zdrávi! Jsem jen a jen Vaše, Milada." Jen pár hodin poté byla Milada Horáková popravena ve věznici na Pankráci.
Osobitým příběhem je také osud RNDr. Karla Šindlera, ředitele plzeňského rozhlasu. Za války spolupracoval s ilegální odbojovou skupinou DTJ Plzeň-Lobzy a 5. května 1945 s pistolí v ruce obsadil protektorátní vysílač ve Štruncových sadech. Právě odtud zahájil svobodné české vysílání slovy: „Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří…“ Po válce byl jmenován ředitelem rozhlasu, ale protože odmítl vstoupit do KSČ, musel v roce 1947 odejít. O dva roky později byl uvězněn.
Tragický byl i osud Heliodora Píky, válečného hrdiny a diplomata. Komunisté ho obvinili ze špionáže a zrady a soud s ním trval pouhé tři dny. Rozsudek byl jasný – trest smrti. 21. června 1949 byl popraven ve věznici na Borech.
Tělo generála Píky nesmí být vydáno rodině. Namísto toho je převezeno do anatomického ústavu Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni, kde má být rozřezáno a použito pro lékařské účely. Pracovníci ústavu však z úcty k Píkovi tělo nabalzamují a ukryjí, s úmyslem předat ho rodině k důstojnému pohřbu, až komunismus skončí. V roce 1956 však tělo objevuje mladý asistent a posílá ho ke spálení do krematoria.
Komunisté však nezůstali jen u politických procesů. Manipulace zasáhla celou společnost. Tisíce lidí podepisovaly petice žádající nejpřísnější tresty pro obžalované. Dokonce i děti ve školách psaly rezoluce odsuzující „vlastizrádce“, často pod nátlakem učitelů a propagandy. Tato masová manipulace ukazuje, jak hluboko strach pronikal a jak promyšleně komunisté upevňovali svou moc.
Svět
Po smrti Stalina a nástupu Nikity Chruščova se otevřely brány sovětských gulagů a na svobodu se dostaly statisíce nevinně vězněných. Francie ztrácí své koloniální panství v Indočíně, Britové v Egyptě a Súdánu. Sovětský Svaz vyrobí a úspěšně otestuje jadernou bombu. Výsledkem tzv. Suezské krize v Africe je posílení Sovětského Svazu a jeho spojenců na africkém kontinentu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
