Tady je Plzeň! 80 let příběhů
Znárodnění. Na desítky let komunisté zklikvidovali soukromý sektor
Po druhé světové válce dochází v Československu k zásadním majetkovým změnám, které jsou součástí obnovy země a politických přeměn.
Klíčovým momentem je komunisty navržený Košický vládní program přijatý 5. dubna 1945. Dokument vede k hospodářským reformám, včetně konfiskací a zavedení národní správy. Začíná první vlna znárodnění, která zestátní klíčové průmyslové podniky, doly, banky a další strategické sektory.
Po únoru 1948 se komunisté moci ujímají naplno. Zákon číslo 114/1948 Sb. zahrnuje i menší podniky, obchody a živnosti. Znárodnění zasahuje téměř celou ekonomiku a vede k úplné kontrole hospodářství státem a centralizované ekonomice.
Po vítězném únoru se Československo orientuje na těžký průmysl a strojírenství. Přestože hospodářství rychle roste, přídělový lístkový systém a nedostatek zboží omezují životní úroveň obyvatel. Za peníze není co nakupovat. Úspory občanů i obrovské zadlužení státu se komunistický režim rozhodne v červnu 1953 vyřešit měnovou reformou.
Reforma připraví občany o úspory a vyvolá vlnu odporu. Hlavní skupina nespokojených pracovníků Škodovky vychází z páté brány, postupně se k nim přidávají i dělníci ze čtvrté a první brány. Dav Plzeňanů se vydává Husovou a Tylovou ulicí směrem do centra města. Na náměstí Republiky se 1. června 1953 schází několik tisíc, podle kroniky plzeňského rozhlasu, až 20 tisíc protestujících.
Lidé hází z oken rudé prapory, obrazy Stalina a hlasitě žádají svobodné volby. Dav Plzeňanů plní náměstí Republiky. Velitel Sboru národní bezpečnosti Matěj Bálek odmítá příkaz vedoucího tajemníka KV KSČ začít do demonstrantů střílet. Lidi rozežene mírnějšími prostředky.
Demonstranti se odpoledne znovu schází tentokrát na Masarykově náměstí u Masarykova pomníku. Odtud pokračují po Klatovské třídě až k rozhlasu. Do Plzně přijíždí vojsko z Prahy a lidové milice. Před Chodským náměstím vytváří nepropustnou zeď. Odpoledne proti nespokojeným Plzeňanům komunisté tvrdě zasahují.
Následují tvrdé represe. Komunistický režim zadrží 650 lidí, přes 200 jich odsoudí a desítky rodin nuceně vystěhuje z Plzně. Nehledě na staré a nemocné, bez ohledu na to, jak přesun zvládnou. Události v Plzni se staly symbolem odvahy postavit se bezpráví. Byla to dramatická a krvavá připomínka toho, jak vysokou cenu museli lidé zaplatit za pokus čelit totalitnímu režimu.
Svět
Světlo světa spatřují uskupení, která dodnes dávají světu větší či menší řád a pravidla - OSN, Severoatlantická aliance nebo Světová zdravotnická organizace. Mao Ce-tung zakládá lidovou Čínu a z trosek poraženého válečného agresora povstanou dva nové německé státy. Pánové Tenzing a Hillary zdolávají Mount Everest a daleko v Asii vypukne korejská válka, která dodnes neskončila. Albert Einstein varuje před vodíkovými i jadernými zbraněmi, ale málokdo mu naslouchá.
Rozhlas po roce 1948
Povinnost propagovat lásku k Sovětskému Svazu a politiku KSČ vyčuhovala zejména z pražských rozhlasových pořadů, navzdory slovům o objektivitě a nadstranickosti. Na radu sovětských expertů, byla zřízena Hlavní správa tiskového dohledu. Bez razítka nesmělo do vysílání a do výroby vůbec nic. (Zdroj: Svobodná Plzeň hovoří, Eva Klausnerová a kolektiv, NAVA 2005)
V říjnu 1947 byla zahájena stavba nové rozhlasové budovy na náměstí Míru. V dubnu 1951 se do téměř dokončené stavby západního křídla nastěhovali první rozhlasoví pracovníci, v srpnu 1956 bylo dostavěno východní křídlo. Ještě do roku 1989 se jednalo o 3. etapě stavby, kterou měla být koncertní síň. Jednání nebyla úspěšná. V roce 2002 byla rozhlasová budova v Plzni prohlášena Národní kulturní památkou ČR.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
