Nad cestou mezi Špičáckým sedlem a Černým jezerem se tyčí Boží skalka
V minulosti se lidé na Šumavě často setkávali s Bohem. Není se co divit, protože v těchto horách býval velmi tvrdý život a mnozí lidé tu neměli o mnoho víc, než právě jen tu víru v Boha. A snad i proto je dodnes po celé Šumavě velké množství křížků a míst zasvěcených svatým i samotnému Ježíši – jako to nedaleko Černého jezera.
Když Pán Bůh tvořil svět, na Šumavě si musel dát zvlášť záležet. A prý to poznal i sám Ježíš Kristus, který jeden čas prý putoval po zemi, aby poznával její krásy. Mělo by tomu být nějakých 2000 let, co Ježíš Kristus zavítal na Šumavu. Když si ji důkladně prošel, chyběly mu snad poznat jen dvě velká ledovcová jezera v oblasti dnešního železnorudska – Černé a Čertovo.
Jak se tehdy nazývala, nevíme, možná stejně. Ovšem traduje se, že když Kristus šel směrem od Špičáckého sedla, znaven cestou, a možná také poznanou krásou Šumavy, usedl na kámen vystouplé skalky u cesty a odpočíval. Jak dlouho na skalním útvaru pobyl a zda byl následně učarován krásou Černého jezera, není už známo, ale na místo, kde spočinul, se nezapomnělo.
Skalní útvar lidé nazvali Herrgottsriegel, v češtině ho známe pod názvem Boží skalka. Jedná se o skalní výstupek, který se nad cestou mezi Špičáckým sedlem a Černým jezerem tyčí jako zdvižený prst. Zda Kristus spočinul na vrcholku tohoto výstupku nebo mu k usednutí stačil skalní výstupek níže, takový detail se už nedochoval.
Ale Herrgottsriegel byl místními veleben. Snad tu měla stát i malá kaplička. Pokud tomu tak bylo, neví se, kdy tu stála, natož, kdy zanikla a nezůstaly tu po ní ani žádné zbytky. Ale jisté je, že na vrcholku Boží skalky trůnila boží muka, ke kterým se lidé modlili, a o která pečovali až do konce druhé světové války.
Po odchodu původních obyvatel se o dřevěná Boží muka už neměl kdo starat. Příslušníky pohraniční stráže, kteří zde bránili svobodnému pohybu 40 let, nějaká Boží muka nezajímala a tak je čekal nezvratný osud. Až před necelými deseti lety, v roce 2017 správci zdejších lesů, tedy státní podnik Lesy ČR, Boží muka obnovili a to v původní podobě z konce druhé světové války. Tedy v podobě zastřešených sošek ukřižovaného Ježíše Krista a Panny Marie Bolestné.
Když Pán Bůh tvořil svět, na Šumavě si skutečně dal záležet. Viděli to naši předci, kteří Pánu Bohu a světcům zasvětily stovky míst na celé Šumavě a mnoho útvarů nese jména boží. Jak asi vzniklo označení siluet vrcholů Velký a Malý Ostrý – tedy Prsa Matky Boží?
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
