Skrytý klenot Šumavy: Hory Matky Boží
Na jednom z údolních svahů šumavského podhůří leží bývalé královské horní město Hory Matky Boží. Dnes je spíše už osadou o 90 obyvatelích a na hornictví se tu jen vzpomíná.
Těžba v okolí Hor Matky Boží se datuje už do 10. století, kdy se v říčce Ostružné a jejích přítocích rýžovalo zlato. První zmínky o dolování jsou doloženy zápisem v "Horní knize" z 19. listopadu roku 1519, kde je uvedeno, že dolová pole na jámě Sv. Anny byla propůjčena panu Baltazaru Bohuchválovi a několik dní poté byla dolová práva na "Náleznou jámu Matky Boží" propůjčena panu Jiřímu Popelovi z Lobkovic. Snad právě název této jámy Matky Boží se stal základem pro pojmenování celého důlního revíru jako "matkobožský". V roce 1520 se o osadě v blízkosti této jámy hovoří už jako o Horách Matky Boží u Velhartic. Možná, že původ názvu leží v jedné legendě.
Bylo to opravdu dávno, kdy přes Zlámané Hory, jak se tenkrát tato osada nazývala, nesl do Velhartic jeden řezbář sochu Panny Marie. Když procházel vesnicí, lidem, kteří ho potkali, se socha tuze líbila. Přemlouvali ho, ať jim ji prodá. Řezbář ale odmítl, protože velhartičtí už sochu z poloviny zaplatili. Za osadou, v místě, kterému se říkalo Draha a kde probíhala těžba, se zastavil, aby si odpočinul. Pojedl, popil a že půjde dál. Jenže sochu, kterou doteď nesl na zádech, nemohl zvednout. Zavolal proto na havíře, aby mu pomohli. Ale ani ti ji nezvedli. A tak tedy svolil, že když se sochou nehne, prodá ji do Zlámaných Hor. Zpráva se okamžitě donesla duchovnímu správci osady, který na Draha přišel i s družičkami. Ty sochu zvedly, jako by to bylo pírko a odnesly do kostela. Tato příhoda se prý donesla až k českému králi, který souhlasil, aby se na počest události obec přejmenovala ze Zlámaných Hor na Hory Matky Boží.
V okolí Hor Matky Boží se dolovaly stříbrné, olověné a ojediněle také měděné rudy. Důlní činnost tu ale zanikla dávno. Většinu dolů horníci opustili už v polovině 16. století a úplný konec hornictví se datuje do počátku 18. století. Ve druhé polovině 19. století byly zahájeny pokusy o obnovu důlní činnosti. Pod vrcholem kopce Holub byl vyhlouben důl Antonín Paduánský a na severním svahu kopce Křížovka jáma Františka Serafinského, zvaná také Důl Jana Křtitele. Pokusy o obnovu těžby však nebyly úspěšné.
Na důlní činnost v Horách Matky Boží e už jen vzpomíná v místním muzeu nebo na naučné stezce, která vede kolem vrchu Křížovka. Právě na ní si můžete prohlédnout třeba vstup do jedné z jam nebo repliku starého rumpálu. Za krásného počasí si vychutnáte jedinečné výhledy na Šumavu. Když jsou dobré podmínky, tak se dohlédne až na vrcholky alpských velikánů.
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
