Onen Svět, Nový Svět i Šukačka. Názvy šumavských vesnic jsou půvabné
Na Šumavě existovaly stovky vesnic a osad nejrozličnějších jmen. Ještě na konci druhé světové války většina z nich měla pouze německé názvy. Po válce se vesnice a osady přejmenovaly do češtiny. A díky tomu na Šumavě můžete zavítat do Nového světa, případně Onoho světa a také na Šukačku.
Nejdříve se zastavíme v Novém Světě, původním jménem Neugebau. Dnešní drobná osada asi dva kilometry severně od Borových Lad, ve které stojí sotva dvacet stavení, bývala před zhruba sto lety velkou a významnou obcí. Vznikla v polovině 18. století, kdy kníže Schwarzenberg lákal na Šumavu nové osadníky, aby zde těžili dřevo v místních pralesích. A tak původní název Neugebau, tedy doslovně přeloženo jako Nové stavení, dává smysl.
Obec se rychle rozvíjela a na začátku 20. let 20. století zde stálo na dvěstě domů, ve kterých žilo přes 1600 obyvatel. Situace se změnila po odsunu po roce 1945. Obec se vylidnila, domy začaly chátrat stejně jako velký farní kostel sv. Martina. Kvůli tomu, že se o kostel nikdo nestaral, mu v 70. letech spadla střecha. Původně se měl kostel zachránit a byl dokonce vypracován projekt na jeho záchranu, jenže úředníci na místním národním výboru to viděli jinak. Na konci května roku 1976 z něj nechali sejmout památkovou ochranu a už za tři měsíce proběhla demolice, a to z gruntu. Buldozer vjel i na přilehlý hřbitov a zplanýroval jej. Náhrobky nahrnul na jednu hromadu a bylo hotovo.
Dnes už je ale hřbitov upraven, náhrobky rozestavěny zpět. Základy kostela byly odkryty, zrestaurovány a prostor bývalé lodě byl vysypán štěrkem. V místě kde stával oltář je postaven oltář nový.
Pokud by vám nestačila návštěva Nového světa, můžete rovnou na Onen Svět. Nedaleko Čachrova na odbočce z hlavní silnice na Železnou Rudu můžete navštívit Onen Svět, tedy malou osadu, jejíž historie sahá snad až do konce 15. století. Jistojistě se o sklárně na Onom Světě píše v historických pramenech z poloviny století šestnáctého. Původ pojmenování sklárny není jasně znám. Možná to souvisí se zaměřením sklárny, která se specializovala na výrobu páteříkového skla, ze kterého se následně vyráběly růžence, ale takových skláren bylo více.
O původu názvu osady hned vedle Onoho Světa se vedou také diskuse a dosti vášnivé. Však také, kdo by nechtěl diskutovat o původu názvu osady Šukačka. Fantazii se meze samozřejmě nekladou, ale i v tomto případě je třeba hledat původ ne v českém, ale cizím jazyce. Logicky by se mělo začít němčinou, název mohl vycházet ze slova Schuekater (šukatr), volně přeloženo jako kocour v botách. A nebo se na Šumavu mohl dostat vliv ze Srbska. Mnohde se totiž uvádí, že by se mohlo jednat o zkomoleninu slova šuka, což má být v srbštině koza. Ale to není pravda, protože srbsky se koza řekne stejně jako česky. Nejbližší srbské slovo české zkomolenině je štuka, což znamená štika. A tak je v tom možná namočený ten kocour v botách. Snad tudy jednou procházel černý kocour z Hrusic zvaný Mikeš – kdo ví?
Nejposlouchanější
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
