Když je venku pošmourno jako v Mordoru
Odkazy na fikční světy pronikají i do běžné mluvy a občas jimi popisujeme úplně obyčejné věci, třeba zimní počasí. V zimě venku bývá „pošmourno“. To je samo o sobě zajímavé slovo. Pro stejnou povětrnostní situaci ale můžeme slyšet i jiný popis, a to že „venku je Mordor“ nebo že „přicházejí posily z Mordoru“.
Přídavné jméno pošmourný – a od něj odvozené příslovce pošmourno – neoznačuje jenom zataženou oblohu. Pošmourná může být třeba i nálada, chodba nebo místnost. Zastaralé tvary těchto slov znějí „pošmurný, pošmurně“. Základem je kořen *mur, který v češtině souvisí s temnotou a zastřeností. Najdeme ho i ve slovech jako chmura nebo mour. Všechna označují něco tmavého, černého, temného, kalného. Kořen *mur můžeme najít i v jiných evropských jazycích, například v litevštině je mùras „špína nebo kal“, středoirské mūr znamená „kal“, arménské mōr je „špína, bahno“.
Mordor
Autorem slova Mordor je anglický lingvista a spisovatel John Ronald Reuel Tolkien. V sindarštině, jednom z elfských jazyků, které Tolkien vytvořil, bylo slovo Mordor utvořeno spojením kořenů mor s významem černý, temný – a dor, což znamená země. Mordor tedy doslova znamená Černá nebo temná země. Země, kde je stále tma, těžká mračna se válí po obloze, často prší a vládne tam zlo, posilované armádami jeho přisluhovačů a žoldáků. Řekli bychom, že je to pochmurný kraj. Profesor Tolkien volil jazykové kořeny záměrně a s hlubokou znalostí etymologie slov. A není náhoda, že u něj kořen mor významově odpovídá stejnému obrazu temnoty, jaký nese i český kořen *mur ve slovech jako pošmourný, pochmurný nebo chmura.
Když někdo řekne „venku je pošmourno“ a jiný „venku je Mordor", oba vlastně říkají totéž. Jazykově i metaforicky využívají stejné prostředky. Jen slovo Mordor bylo dosud součástí loru, tedy tradičního prostředí, vázaného na Tolkienova díla, ale s jejich postupující popularizací díky filmové a herní produkci se dostává do povědomí široké veřejnosti. I naše babička už ví, co se děje, když jí vnučka ustaraně oznámí, že „se blíží posily z Mordoru“, a jde pro jistotu zavřít okna před bouřkou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.