Netradiční knihy v plzeňské knihovně: voděodolná, nehořlavá a další
Školní exkurze v Knihovně města Plzně je pro žáky i studenty zážitkem. V rámci programu Netradiční knihy jim knihovnice předvádějí, že voděodolná knížka se nerozmáčí a nehořlavá neshoří.
Nuda při školních exkurzích v Ústřední knihovně pro děti a mládež v Plzni rozhodně nebývá. Zdejší knihovnice vědí, jak zaujmout i ty děti a teenagery, kteří toho zrovna moc nenačtou. Kreativní přístup se osvědčuje, mladí se do knihovny vracejí. „Máme přes 5 000 registrovaných čtenářů a ročně nás navštíví více než 33 000 uživatelů,“ pochvaluje si Petra Pekárková, vedoucí Ústřední knihovny pro děti a mládež Knihovny města Plzně, „snažíme se, aby se tu každý cítil dobře. Pro všechny typy a stupně škol připravujeme vzdělávací a kulturní pořady.“
Jedním z nejoblíbenějších je program Netradiční knihy. Knihovna má knih, které jsou něčím zvláštní, několik desítek, mezi nimi i takové unikáty, jako je nehořlavá kniha. „Tu jsme si nechali přivézt z Francie. Byla vytištěna k výročí hasičů a záchranářů, takže obsahuje fotografie z jejich práce.“ Na rozdíl od voděodolné Bible do nepohody, kterou je možné vykoupat v prostorách knihovny, s nehořlavou se kvůli protipožárním opatřením může experimentovat jen venku na ulici. Děti se rády proběhnou po schodech, jen aby viděly, že zapálená knížka opravdu nehoří.
Úspěch mají také 3D, zvukové, hmatové a další knihy. Nejmenší děti potěší a pobaví knížka s maňáskem. Podobných knih se v knihovně najde celá řada. Ne všechny netradiční knihy je ale možné si také vypůjčit, největší rarity jsou jenom na ukázku. Motto letošní celorepublikové kampaně Březen – měsíc čtenářů zní: Společně tvoříme knihovnu, kde mladí čtou a mění svět. V Knihovně města Plzně, která letos slaví 150 let od svého založení, to platí po celý rok.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






