O muzikantovi a rodákovi z Domažlic Miloši Černém
Miloš Černý z Domažlic zasvětil celý život hudbě - s láskou se věnoval hře na dudy, vážné hudbě i komponování.
Houslista, klavírista, dudák, hudební skladatel, pedagog a rodák z Domažlic - tím vším je Miloš Černý.
Ač křestním jménem Miloš, všichni jeho blízcí ho od dětství oslovují Míšo. V domažlické hudební škole se učil hře na housle u Stanislava Tomaly, na dudy u Jiřího Konrádyho a na klavír u Vlasty Bělenské. Ve studiu dále pokračoval na plzeňské konzervatoři ve hře na housle a později i klavír. Na Akademii múzických umění v Praze vystudoval housle a zpěv. Je tedy logické, že celý život zasvětil hudbě.
Chodské dudy i komorní orchestry
Miloš Černý účinkoval s komorními orchestry (např. Sukův komorní orchestr, Pražský komorní orchestr bez dirigenta, Viruosi di Praga) a více než 10 let hrál s věhlasným Kocianovým kvartetem. Vedle toho se věnoval ještě i pedagogice, když vyučoval herce zpěvu na divadelní fakultě v Praze. Věnuje se i hudební kompozici a své skladby vydal na CD s názvem České šansony.
Čtěte také
Na dudy hrál Miloš Černý v dětství v dudácké muzice při lidové škole umění v Domažlicích, kterou vedl Jiří Konrády. Hrál ale i sólově nebo v duu s králem českých dudáků Bohumilem Krausem, se kterým natočil i několik písniček pro tehdejší Československý rozhlas. V svém životě se setkal s řadou zajímavých osobností, na které rád vzpomíná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
